pátek 18. září 2015

18.9.2015


Jelikož jsme včera trochu popíjeli, tak se nám ráno fáááááááákt nechtělo vstávat. Ale naštěstí jsme toho včera stihli fakt hodně, takže poslední den nám zůstali spíš odpočinkový. Na programu byly hlavně Twin Peaks, což jsou kopce, které stojí přímo uprostřed města a je odsud překrásný výhled a na závěr to nejdůležitější - Golden Gate Bridge.

Ráno jsme dobalili, co bylo přes váhu, jsme narvali společně do mého carry-on, které mám navíc, naložili všechno do auta a vyrazili. Poslední den v autě, díky bohu :D A to jsme spali pořád v normálních postelích, nedovedu si přestavit spát v autě a podobně. Jak už jsem psala, první na programu byl výhled na město a stálo to opravdu za to. Zase nám vyšlo super počasí, měli jsme fakt štěstí. Modro, sluníčko, teplo… takhle moc často v SF nebývá, byla to klika. Myslím, že k výhledu není třeba dodávat něco víc… posuďte sami, že to stálo za to :)






 

A Golden Gate Bridge… to se snad ani nedá popsat. Než jsme tam přejeli, udělala se kolem mlha a vypadal přesně jako na pohledech, co jsem si koupila. Prostě kouzelné. Projeli jsme ho autem a zastavili na pár vyhlídkách. Po mě to byla jedna z nejkrásnějších věcí, co jsme viděli letos. I když samozřejmě ještě není všem dnům konec, tak nemůžu posuzovat definitivně. No, a protože tímto bodem jsme splnili poslední bod plánu, tak jsme měli volno. Bylo asi poledne, tak jsme zajeli zase do přístavu, Martin si šel někam sám a my 3 jsme vyrazili na jídlo. Adam chtěl sice zase na tu svojí slavnou polévku, ale nakonec jsme s Luckou vybraly thajskou restauraci a on neodolal a najedl se tam s námi. Tentokrát mi moc chutnalo. Protože jsme se všichni nacpali, na polévku nebylo ani pomyšlení. Tak jsme vyrazili zase kouknout na lvouny, fakt je to zábava tam jen stát a koukat na ně, jak blbnou. Jelikož jsem se převlekla dopoledne do kraťasů a na molu dost foukalo, začala mi být zima, tak jsme šli dál. Nakonec jsme zakempili v parku, sedli do trávy a jen se kochali tím krásným městem. V jednu chvíli přišel nějaký týpek, nechci odsuzovat, ale vypadal trochu mimo… tipla bych to na trávu, protože tam chodil a všem holkám rozdával kytky, což na jednu stranu bylo milý :) Protože nám dal jen kytku a neprudil, tak jsem to považovala nakonec za příjemný zpestření :) Adamovi po tom ležení v trávě vyhládlo, takže jsme nakonec zašli i na tu mušlovou polévku. Nedal jinak než, že musíme jedna ochutnat, jaký to je výborný. Tak mě přemluvil, zkusila jsem jen trochu omáčky, chutnalo to trochu jako houbová omáčka, nebylo to špatné, ale prostě mám v sobě nějak zafixovaný odpor k těm mořským potvorám… hold předsudky.

















 

Ve čtvrt na 4 jsme měli sraz u auta s Martinem. Odvezli jsme Adama na letiště, protože letí jiným letem než my a z jiného letiště a pak vyrazili na to naše. Sice jsme tu byli brzo, ale aspoň jsme se nemuseli honit a stresovat, když nás posílali z jednoho terminálu na druhý s tím, že pokaždé náš let operuje někdo jiný. Nakonec jsme to našli úspěšně, prošli kontrolou, odbavili se a sedli do haly. Já jsem si dala ještě quesadilas, abych v noci netrpěla hlady, protože v Americe nepodávají na letu jídlo a momentálně sedíme u gatu, za chvíli budeme nastupovat.

Dopsala a dohrála jsem blog za poslední dny a bohužel se vám teď budu muset omluvit, že se delší dobu neozvu. Na lodi totiž není internet, respektive je, ale za hodně peněz. Pokusím se tedy poctivě psát články a nahraju to všechno na blog zpětně, snad to vydržíte :D Ale nebojte, hodím aspoň nějakou fotku na fb, ať vidíte, jak se máme v ráji ;)
 
PS: Czech-us (agentura, se kterou jsem jela do Ameriky) pořádá soutěž o nejlepší blog a vzhledem k tomu, že mi to dalo docela dost práce, zkusím se přihlásit. Soutěž bude probíhat někdy začátkem října. hodím sem odkaz. Budu rád, když mi pomůžeme vyhrát, byla by to příjemná odměna za tu "námahu" spojenou s psaním, ačkoliv jsem to samozřejmě dělala moc ráda ;) Takže zapojte kamarády, bude to prostě jen o tom, kdo bude mít nejvíc likes ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat