úterý 30. června 2015

29.6.2015


Tak dneska měli Simča s Martinem day off, šťastlivci. Hned ráno jsem si děkovala za ten nápad, že budu na párty řídit, hlavně po tom, co jsem viděla jak je na tom Orsi a hlavně Sabi, vypadali dost zničeně. Já jsem byla jen trochu unavená, jinak v pohodě. Martin se Simčou dospávali, takže jsme dnes jeli jen ve 3, ani nechtěli půjčit auto po včerejšku :D Takže jsem to odřídila na velký bazén, předala to Orsi a dala se do práce. Stihla jsem připravit vlastně všechno, protože jsem tam byla už po půl 10, takže když dorazila Sydnee a Andrew, už jsme si jen udělali pohodlíčko a čekali na otevření. Nic překvapivého, že se nahrnula spousta lidí hned po otvíračce. Ale nakonec spousta z nich zůstala jen chvilku, takže jsme se střídali jen na jednom standu a dva z nás mohli zůstat u stolu. Takhle jsme to uhráli pár hodin. Sice potom byl trochu frmol, ale aspoň to líp utíkalo. Jinak dneska nic zvláštního, až na to, že jsem šíleně usínala na standu. Ale to se mi stává dost často, nebylo to jen tou včerejší párty. Katya se zastavila na kontrolu zase, tak jsem z ní konečně dostala ty náhradní plavky. Sice M, ale aspoň něco. Pokud se vytáhnou jako ty L, tak by neměl být problém.

Jinak jsem celý den hledala kamery a přehodnotila jsem to. Na GoPro se vyprdnu, tohle vyjde na 200 dolarů i s veškerým příslušenstvím, které potřebuju a kvalitou odpovídá GoPro za dvojnásobnou cenu. Zítra mám day off, tak pokud bude čas, zajdu na net a konečně to objednám, abych vám mohla zdokumentovat cestování, jak se patří :) Akorát vám to ukážu asi až doma, protože absolutně nevím jak to sestříhat atd., takže si pak budu muset sehnat nějaký rychlokurz. Snad to nebude tak složité. Pokud tomu někdo rozumí, tak budu ráda za malé školení po návratu :)

Co budu zítra dělat, netuším, psala jsem Markovi z včerejší párty, ale neozval se, tak kdo ví. Asi ráno ostatní odvezu do práce, kdyby něco a pak uvidím. Hlavně pokud bude čas, konečně si plánuju uvařit bramboráčky, mám na ně chuť už hrozně dlouho, ingredience už jsem si nakoupila, tak jediné, co mi chybí, je čas :)

28.6.2015


Dnes klasika na velkém bazénu. Teda klasika, spíš opak, protože celý den bylo tak málo lidí, až jsem tomu nemohla uvěřit. Docela se honily mraky a každou chvíli to vypadalo na bouřku, tak možná že je to odradilo. Zároveň taky končily nějaké ty jejich hry atd. a mělo být nějaké slavnostní zakončení, takže třeba byli tam. No ať tak nebo tak, každopádně pro nás paráda, hezky jsme si odpočinuli.

Večer nás pozvali Maďaři na nějakou párty u jejich loňské spolubydlící. Díky tomu, že Martin se Simčou měli volno, tak vyrazili taky, což mě potěšilo, samotné by se mi s nimi nechtělo. Nakonec jsem se nabídla, že budu řídit, protože jsem se bála, abych nedopadla jako posledně po akci a neumírala celý den v práci. A byl to dobrý tah. Bavila jsem se i tak, bylo tam hodně Čechů, pár Ukrajinců. Já jsem si dala jedno pivko a pak jsem jela už jen na džusu, ale zbytek :D Martin se Simčou si zahráli beer pong, docela fajn hra, příště až budu pít, zkusím to taky. Nakonec začali ty Ukrajinci, nebo co to bylo, zpívat, takže jsme se přesunuli na menší soukromou práci na balkóně, kde se dalo povídat a nemuseli jsme poslouchat ty ukrajinský písničky. Byla tam bývalá spolubydlící Maďarů Janča, Steve, kterého známe z minulé párty a pak pár kluků – Čechů a ty Ukrajinci. Párty bezvadná, aspoň jsme se seznámili s novými lidmi, to se vždycky hodí. Rovnou jsem sondovala, jak na tom budou s cestováním, ale už mají asi svojí partu. Ale domluvila jsem se  Markem, který má taky volno v úterý, že můžeme něco společně podniknout.

Jinak jejich apartmán, to byl prostě luxus, šílený. Bydlí tam ve 3 lidech, apartmán mají dvakrát větší než my, každá pokoj pro sebe, protože ta třetí holčina tam přespala zatím asi jednou prý, je to supervizorka a má tu nějakého přítele. Pokoje dvakrát větší než naše, koupelna s luxusní obří vanou a krásným velkým umyvadlem, dokonce mají i krb, no prostě nádhera. Ale nesmím závidět, musím si říkat, že máme hodně hodin a auto, tak na tom nejsme taky tak špatně.

Původně jsme plánovali, že tam budeme tak do 1 - 2, ale odjeli jsme až po 3, bavili jsme se víc než dobře, teda aspoň za sebe to můžu říct. Bylo to asi 45 minut jízdy, takže do postele jsme se dostali pomalu až ve 4, takže na spánek moc času nezbylo, ale lepší 4 hodiny, než nic. Původně jsem si chtěla uvařit jídlo do práce, těstoviny s tuňákem, ale nakonec jsem byla tak utahaná, že se ráno na to asi vyprdnu a radši se víc vyspím :)

27.6.2015


Tak dnes jako obvykle, ráno jsem se vzbudila, trochu se probrala, udělala si snídani a jídlo na celý den do práce, ale venku dost pršelo, tak jsme se celou dobu báli, aby nezavřeli bazény. No zrovna jsme se chystali jít do auta, když přišla smska, že všechny bazény jsou dnes zavřené, takže fakt super. V tomhle ošklivým počasí není kam jít, ještě přijdeme o peníze za jeden den. No takže jsme zůstali doma, po 12 jsme vyrazili nakoupit do Aldi a Walmartu a předtím jsme se ještě zastavili u nákupáků. Ostatní chtěli do Rossu a do Best Buy, já jsem si chtěla vyřídit nesrovnalosti se SIM kartou, protože mi zatím nepřišlo žádné info, tušila jsem, že tam mám asi blbý e-mail, i když jsem to tomu týpkovi při aktivaci spelovala asi čtyřikrát. No ale po půl hodině čekání ve Verizonu mi řekli, že sice jsou můj operátor, ale ta simka je koupená od jiné společnosti, takže se musím obrátit na ně. No, a protože se Walmartu byli hrozně „ochotní“, oproti minule mě docela zklamali, tak jsem si s tím musela pohrát sama. Celé odpoledne jsem hledala info, snažila se dovolat na infolinku atd. No nakonec jsem zjistila, jaký mail tam mám a samozřejmě špatný. Po marné snaze se přihlásit a změnit ho, jsem dostala geniální nápad. Založila jsem si tenhle chybný mail na googlu, naštěstí tohle jméno nikdo nepoužíval, přihlásila jsem se a změnila si adresu na svou skutečnou. Pak jsem ten e-mail zase zrušila a bylo. No nejdřív jsem si říkala, jak jsem šikovná, že jsem to tak vyřešila, ale na druhou stranu, mohlo mě to napadnout dřív a nestrávila bych tím x hodin.

Večer jsem si udělala steak s rýží, koukla na pár dílů přátel v angličtině (snažim se vzdělávat, když to jde – koukám na to v angličtině s anglickými titulky) a večer jsem vyrazila do posilky na net. Dneska jsme totiž narazili na aliexpressu na kamery fungující na stejném principu jako gopro, akorát několikrát levnější. Asi si teda koupím tuhle radši. Za ty ušetřené peníze to fakt stojí a já nejsem žádný profík, takže myslím, že rozdíl ani nepoznám. Nakonec jsem si ale nakoupila jen spoustu příslušenství k iPhonu… nějaké kryty (mimochodem ten výběr tam, no síla a za pár dolarů), ochranné sklo na display, držáky do auta, nabíječku do auta a tak no. Nechala jsem tam sice asi 60 dolarů, ale vzhledem k tomu, že za tyhle peníze mám asi 15 věcí a u nás bych si koupila sotva 3 kryty, tak jsem na tom určitě neprodělala :)

26.6.2015


Tak dneska pohodička na malém. Ze začátku to bylo trochu napínavý, protože jsem netušila, s kým vlastně budu dneska pracovat. Hlavně jsem odvezla Simču s Martinem na velký a pak jela na svůj bazén. No samozřejmě nikde nikdo, takže jsem musela všechno připravit sama. Oba bazény špinavý, takže jsem musela vychytávat bordel, vyčistit skimry, udělat backwashe, aby trošku ubyla voda. Najednou bylo 10:30, já sem musela otevřít a pořád nikde nikdo. Naštěstí lidi nepřišli na otvíračku a vlastně nepřišli asi do 1 :D No nakonec jsem už volala Katye, jak to teda bude. Co se týká tohodle, má většinou na všechno času dost. Nakonec ale příjemné překvapení, přivezla Lucku, se kterou se znám z prekurzu a z kurzu, což bylo super, pěkně jsme pokecaly.

No ale zrovna když jsme začali dělat s Katyou report, dorazila Nakya udělat taky kontrolu, takže jsem z toho byla div živá. Obě se mě ptali, jestli máme tohle, tamto, jestli opravili tohle, proč není v knize vyplněné to a tamto. No jako fakt super, když já přijedu na ten bazén na jeden den a nemám tušení. Ale nakonec jsem to nějak ukecala. První lidi ze začali trousit až kolem 1 a vždycky jen pár lidí respektive dětí, takže nic náročného. Lucka si hned první hodinu na standu skočila do vody, protože není tolik zvyklá na ten „plavecký styl“ amerických dětí, kdy se odráží od dna a vždycky se jen rychle nadechnou a zase jdou pod vodu. No ale naštěstí se nic nestalo. Trochu víc busy byly asi dvě hodinky, jinak pohodička. Takže jsme zavřely už před půl, dojely na velký bazén, já sem vyzvedla Martina se Simčou, Lucku odvezl Rob a bylo :)

25.6.2015


Dneska se mi nevstávalo moc dobře. Spala jsem jen pár hodin, takže jsem byla úplně mrtvá, ale nakonec jsem se nějak vykopala z postele. Původně jsem si chtěla něco uvařit do práce, ale energie je po včerejšku nějak opustila, takže jsem dneska přežívala celý den jen na pár chlebech s nutelou, energie se musí někde načerpat :D

Dneska překvapivě hodně velký klídek, to jsem snad ještě na velkém bazénu nezažila. Ale byla to zase nuda, vůbec to neutíkalo. Ještě, že už mám mobil s internetem, tak jsem se trochu zabavila. Přečetla jsem pár stránek z Epochy, ale už mi začínají docházet. Budu si je muset šetřit :D Zítra jsem na velkém bazénu, protože Maďaři mají volno, tak tam jeden časopis padne za vlast jak nic :D Vlastně ani nevím, s kým tam budu pracovat, takže to bude zítra zajímavé.

Dneska přišla bouřka, ale zákon schválnosti, opět až potom, co jsme zavřeli bazén. Takže nás to zase chytlo cestou domů. Ale vypadá to, že by horší počasí aspoň mohlo vydržet do zítra a mohl by být klid na bazénu. Minimálně budu sedět na standu jen 5 hodin místo 7 obvyklých na velkém bazénu, takže to bude odpočinkový den.

24.6.2015


Po včerejší bouřce jsme se trochu báli, jak bude bazén vypadat, po té včerejší bouřce. Nejdřív jsme vyhodili Maďary na malém a tam to vypadalo fakt hnusně, všude listí, bordel. No fakt jsme se báli, jak to bude u nás, ale naštěstí jsme tam v takovém údolí a stromy nejsou tak blízko, takže kromě posunutého nábytku to šlo. Pár židlí si odskočilo zaplavat do bazénu, ale jinak to šlo. Tak jsme rychle vrátili slunečníky na místo, všechno uklidili, hlavně baby pool byla jako prase a samozřejmě jako obvykle hned v 10:30 přišli lidi. Později nám volala Katya, že si někdo stěžoval, že jsme neotevřeli včas, tak jsem nechápali, kde byl problém, ale nakonec se ukázalo, že to bylo na malém. Prý uklízeli bazén a nepustili tam lidi asi první půlhodinu, takže nějaké bystré oko hned volalo managementu a stěžovali si. Fakt samý bonzáci tady. O tom jsme se přesvědčili i během dne. Já jsem zrovna seděla na malém standu a přišla za mnou jedna mamina, že nějaký puberťáci se tam chovají nevhodně. Tím myslela, že tam po sobě trochu lezli ve vodě, ale nic hroznýho. Nevím, co čekala, nejsme jejich rodiče ani výchovný poradce, abychom děti učili, jak se můžou chovat nebo ne. No nakonec si to vyřešila jinak. Hned po tom, co odešli, přišla policie a řešili to s nima. Prostě paka, volat kvůli takové blbosti policii. Jinak většinu dne pohodička, lidí bylo jen pár, teda pár na velkém bazénu znamená ne víc než  najednou ve vodě :D Trochu jsem tam občas usínala, ale nějak jsem to nakonec přežila.

Když jsme přijeli z bazénu domů, psali Slováci, že mají dneska nějakou menší párty, na kterou má přijet i pár lidí z Woodbridge, tak ať se kdyžtak zastavíme. Takže jsme konečně vyrazili někam. Docela mě dostal jejich byt. Koncepčně mají úplně stejný jako my, ale žádný nábytek. Spí na nafukovacích matracích, nemají stůl, židle, gauč, stolky, prostě nic. Zlatý náš byt. Takže nakonec byla párty na koberci. Kdybych si já chytrolínka nevzala sukni, nebyl by to takový problém :D Ale snad jsem to nějak uhlídala :D Vzhledem k tomu, že tady moc pít nechodíme, tak jsem si dala malý pivka a už jsem byla veselá, aspoň tady ušetřím :D Martin se Simčou šli domů asi v 1, já jsem se zdržela do 3 nebo tak nějak plus mínus. Bylo to super, poznali jsme nové lidi z Woodbridge, všichni moc fajn. Člověk si musí vytvářet nějaké kontakty :D Aspoň se budu mít na koho obrátit, až budu mít day off zase sama. No po návratu jsem usnula jak malé mimčo, byla jsem docela společensky unavená :D

středa 24. června 2015

23.6.2015

Tak podle očekávání, žádná párty se nekonala včera. Ale aspoň jsem si trochu odpočinula večer ještě. Dneska jsem měla day off, takže konečně trocha odpočinku. Hned po ránu mi ale zkazila náladu naše „super“ maďarská spolubydlící. Začala na mě ječet, že apartmánová telefon si berou dneska, i když je pravidlem, že pokud má někdo volno, musí telefon zůstat s ním na apartmánu. No tak trochu sem se s ní pohádala, ale stejně jsem si ho nechala. Potřebovala sem navigaci a všechno. Takže jsem je odvezla na bazény a vyrazila jsem. První v plánu byl Apple. Rozhoupala sem se a nakonec si fakt koupila iPhone. Člověk si občas musí udělat radost :D U nás bych takové peníze za mobil nikdy nedala ale pokud to přepočítám na peníze tady, vydělala jsem si na něj za týden a kousek, takže to není taková tragédie, dát 20 tisíc za mobil. V apple storu super, pomohli mi ho rovnou zprovoznit, vytvořit účet v applu, ukázali, mi jak to všechno funguje a dokonce mi i přetáhli kontakty ze starého telefonu.

Potom jsem zajela o T-Mobile, kde jsem si chtěla koupit SIM kartu, ale řekli mi, že 3 GB internetu jsou za 60 dolarů a to je fakt moc. Cestou jsem se ještě zastavila v Potomac Mills, to je velká nákupní centrum asi míli odtud. Musela sem omrknout, co tam všechno mají a paráda. Vzhledem k útratě v applu jsem nechtěla moc vyhazovat peníze, ale našla jsem super košili, které jsem neodolala a koupila sem si i jedno tílko, v Guess měli slevy, vyšlo mě z původních 27 dolarů jen na 10, takže nekupte to že :D

Po cestě domů jsem se zastavila pro pouzdro na mobil a fólii na přední sklo, nechci si ho hned zdevastovat a dokoupila se nějaké jídlo ve Walmartu a hlavně SIM kartu. Nejlevnější ve srovnání s kvalitou byla za 45 dolarů, 3 GB internetu a neomezené volání i SMS. Tak konečně budu mobilní. Ve Walmartu mě fakt překvapili. Pomohli mi tu kartou rovnou zprovoznit přímo tam a vypadalo to dost složitě, strávila jsem tam tak 30 minut minimálně, takže fakt nevím, jestli sama bych to zvládla.

Původně jsem si chtěla koupit i GoPro, ale asi ještě mrknu na net, jestli ho neseženu někde trochu výhodněji, nechce se mi za to vyhazovat tolik peněz. Jen ta blbá tyč k tomu stojí skoro 2000, to už docela přehání. Tak budu hledat a uvidíme.

Nakonec jsem večer ještě stihla uvařit si véču, připravit si jídlo na zítra a dojet pro ostatní dřív, protože mi Martin psal, že se žene nějaká bouřka. No hnala, viděla jsem asi 8 blesků ve stejnou chvíli hned vedle sebe. Než jsem dojela na bazén, začal slejvák jako blázen, ale protože neměli všechno připravené na odchod, musela jsem počkat s nimi, než trochu přestane pršet. Byl to fakt šupec, než jsem doběhla od auta do budovy, byla jsem durch, a to to bylo asi 20 metrů. Cestou zpátky jsme všude viděli popadané větve, dálnice totálně ucpaná kvůli bouračce, takže perfektní zakončení dne. Snad aspoň zůstane zítra hnusně a mohli bychom si trochu odpočinout. Budu se modlit.

pondělí 22. června 2015

22.6.2015

Tak jak už jsem psala včera, tak dneska měli Simča s Martinem volno, takže jsem čekala, koho že mi to dají teda. Nakonec super, nad očekávání. Pracovali se mnou dva Američani, kteří dělali pro Katyu i loni, což bylo super, protože jsem je nemusela učit základy plavčíkovské práce, jen jsem jim vysvětlila, jak je to s pravidly na tomhle bazénu. Byli i pracovitý, pomohli mi vynést koše, poklidit před otevřením a všechno, takže to bylo fakt super :) Celý den bylo docela dost lidí, takže to i příjemně utíkalo. Sice s konverzací to bylo trochu horší z mé strany, ale tak nějak lámaně jsme si pokecali. Aspoň si víc zvyknu na pravou americkou angličtinu, protože moc pravých američanů tady člověk nepotká. V Quanticu je to ještě lepší, aspoň na velkém bazénu, na malém je to samý cizinec. A mimo Quantico už tuplem. Vypadá to, že se mnou budou pracovat každé pondělí, protože od příštího týdne snad pojedeme na stejném rozvrhu, jako teď.

Dopoledne se zastavila Katya, slíbila mi, že mi konečně snad ukradne v kanceláři ty nové plavky, protože chodit celé léto v jedněch, to je šílený. Sice je peru, kdykoliv je příležitost, ale stejně je v tom člověk víc než 10 hodin denně a většinou pořád mokrý, protože chodím do sprchy, kdy se dá. Rovnou jsem se jí zeptala, jestli by nebylo možné udělat nějakou změnu v rozvrhu, protože mám volno v úterý (zítra, jupí), ale nikdo, koho znám, nemá ten den volno. Snad mi to nějak přehodí, abych mohla někam vyrazit aspoň s holkama s Woodbridge, kde jsem chvíli bydlela. I když… možná, když napíšu na internet, že mám day off a auto, zájemci se jen pohrnou :D Na zítra nemám žádné velké plány, odvezu ostatní na bazény, pak se musím vrátit domů a konečně zkusit zavolat mamce z počítače, protože na tom mobilu je šílený signál na wifi a pak se chystám vyrazit do Potomac Mills, to je takový velký nákupní centrum kousek odtud, asi 20 minut autem od apartmánu. Je tam totiž Apple a světe div se, konečně jsem se rozhoupala, že si pořídím nový mobil. Vypadá to, že peněz snad bude dost, tak doufám, že toho pak na konci sezóny nebudu litovat. Dneska tam byla Simča s Martinem a prý jsou tam taky dobré obchody na nakupování, tak se asi mrknu i na nějaké hadříky, pokud tam najdu něco, co za to bude stát. Cestou domů zajedu na velký nákup, protože jídlo mi začíná pomalu docházet no a pokud zbyde čas, plánuju odpočinek na bazénu u našeho apartmánu, ať si to taky vyzkouším z druhé strany a hlavně, musím si trochu odpočinout. Ale navečer hlásí bouřky, takže mám záložní plán vyspat se doma kdyžtak :D Pustím si filmík a bude :)

Před chvílí jsme psali klukům, jestli nechtějí dát pivko, když to včera nevyšlo, ale zatím se neozvali, tak uvidíme. Já momentálně sedím v posilovně, naproti mně pochoduje na pásu černoch, ale fajn týpek, když mu nevadí, že tu dřepim na netu a ruším ho :D Tak to pomalu zabalím a jdu domů, buď spát nebo na návštěvu. Ale vzhledem k tomu, že už je třičtvrtě na 11 to moc růžově nevidím.

21.6.2015

Tak ještě doplnění k včerejšku. Naposledy jsem myslím psala, že znovu zahřmělo. Původně jsme se radovali, že už nejspíš nikdo nepřijde, ale bylo to trochu horší. Přišla šílená bouřka, úplně černá obloha, blesky všude kolem, no takovou bouřku jsem za celý svůj život nezažila. Takže jsme rychle vypadli z bazénu, mohli jsme odejít 45 min před zavírací dobou, protože jsme stejně museli zavřít kvůli bouřce, což bylo fakt super, ale ten zbytek už moc ne. Při cestě na malý bazén jsme si pustili rádio a všude běželo varování, že bouřka bude fakt silná, může se objevit i tornádo. Doporučovali být v přízemí nebo ve sklepě, což je super, když bydlíme v 1. patře a sklep nemáme no :D Po cestě začal šílený slejvák, včerejšek byl proti tomu nic, tohle bylo fakt nepředstavitelné. Do toho hromy a blesky, prostě projeli jsme přímo tou největší bouřkou. Po příjezdu domu jsme dokonce na obloze zahlédli takové zvláštní mraky, které vypadali, jako že se formuje tornádo, takže jsme fakt měli nahnáno. Ale protože se nemáme kam schovat, tak jsme hold museli jen čekat. Aspoň když jsme přijeli domů jednou dříve, stihla jsem si uvařit zapečené těstoviny s kuřecím masem na další dva dny do práce a konečně jsem si hlavně dala dohromady všechny náklady, příjmy atd. Nakonec jsem si na to udělala hezky tabulky v excelu, kde si všechno popisuju položku po položce. Jako na silvestra, prostě jsem pako, ale dělám se s tím. Aspoň mám přehled a je super vědět, že mám všechny peníze v pořádku. Nevím jen, za co jsem utratila 5 dolarů, to není tak velký schodek :D Abych se nenudila, pustila jsem si k tomu film, a kdyby nebyly ty blesky a hromy, nakonec by to byl ještě hezký večer :D Stihla sem si ještě vyprat povlečení, taková jsem byla pilná :D

No a teď k dnešku. Opět na velkém, překvapivě krásné počasí, což mě dost překvapilo po tom včerejšku. Ale jinak celkem nuda, i když celý den dost frmol, zkrátka víkend. Jen po cestě jsme se trochu pobavili. V Quanticu totiž byly nějaké vojenské soutěže, hry nebo co to bylo a zavřeli skoro celé město, tak jsme se hezky projeli, než jsme dorazili na bazén :D Ale aspoň jsem si zase prohlédla nějaké hezké vojáky cestou. Na bazén sice chodí taky, ale jen samý tatínkové, i když teda někteří vypadají, že jim je sotva 18 a už mají třeba dvě nebo tři děti, dost děsivý :D Hold asi armáda podporuje hodně rodinu, jak to tak vypadá.

Pak už kromě žabích orgií v jednom skimru, kde jsem jich našla asi 8 najednou klídek naštěstí. Večer jsme chtěli zajít navštívit kluky slovenský, ale Martin měl menší nehodu v posilovně na běžícím pásu a ošklivě si odřel ruku, tak se ani nedivím, že mu moc nechtělo, takže jsme to nechali na jindy. Snad brzy, už zase to začíná být takový stereotyp, děs. Zítra mají se Simčou volno a já zase budu na velkém sama s nějakými novými dvěma, tak jsem na to docela zvědavá. Katya říkala, že pod ní pracovali loni a že jsou super, tak snad nekecala :)

sobota 20. června 2015

20.6.2015


Ráno jsem si přivstala, abych stihla zajít do posilky na net. Sešly jsme se tam i se Sabim a Orsi, nakonec dorazil i Martin, takže dokonalé obléhání posilovny. Povedlo se mi konečně aktivovat zapomenuté heslo na google, protože jsem ho měla ve starém počítači uložené a totálně jsem netušila, co že jsem to měla za heslo. Bez toho bych nemohla pokračovat v blogu, takže jsem byla z toho trochu nervózní, ale povedlo se. Začala jsem i stahovat MS Office, máme ho dispozici od školy zdarma. Je tam ale dost pomalý net, takže jsem to nestihla dostahovat.

Rychle jsem jen připravila pár toastů s sebou do práce, uvařila si ledovou kávu (dávám si jí do skleniček od Sturbucks a myslím, že chutná úplně stejně, jen za zlomek ceny) a museli jsme vyrazit. Dneska celkem pohoda. Málo lidí tu už ani nebývá, ale nebyly žádné návaly, střídalo se to tak celkem plynule. Poprvé jsem dneska vyhodila jednoho kluka na 10 minut z bazénu, protože jsem na něj asi 5x pískala, že nesmí běhat a pořád si nedal pokoj… začínám být fakt přísný plavčík :D

No a kolem 6 se konečně přihnalo černé mračno, které nás neobešlo, tak jako ostatní celý dnešní den. Začal šílený slejvák, takže jsme nejprve vyhnali lidi z vody a když konečně zahřmělo, tak jsme úplně zavřeli. Jak miluju tohle počasí, to se snad ani nedá popsat :D Takže díky tomu jsem stihla dojít dolů do haly na internet, dostahovat zbytek officů co jsem nestihla ráno a hlavně momentálně sedím v lifeguardroomu a dopisuju blog za poslední 4 dny, protože bez počítače jsem to nějak nedávala předtím. Psát to na mobilu, asi by mi z toho hráblo. Zaprvé ten americký mobil neustále mění česká slova na podobná anglická a za druhé… s tím, jak se vždycky rozjedu a popisuju fakt všechno, by to asi pro mě bylo dost náročné, napsat to na mobilu. Snažím se psát fakt všechno, tak snad to moc nepřeháním… ale dělám to tak trochu i kvůli sobě, abych měla někde uchované vzpomínky.

A poslední věc co mě napadá. Konečně jsem se dneska rozhoupala k tomu, že si koupím IPhone 6. Už jsem totiž byla asi dost otravná, jak jsem to pořád dokola řešila, že nevím co dělat a co si vybrat atd. a divím se, že mě Martin se Simčou ještě nezabili, takže dneska jsem to rozsekla. Když už mi připíšou zbytek peněz, můžu si rovnou koupit i GoPro a zbytek peněz už začnu šetřit na cestování. Ale vzhledem k tomu, že máme týdně 63 hodin a ostatní sotva 45, tak si myslím, že to šetření půjde jedna radost. Když je horko, tak toho ani moc nesním, takže za jídlo taky ušetřím docela. To půjde :)

Takže se loučím, momentálně je 7:15 p.m. a znovu zahřmělo, takže do 8 máme zavřeno a vzhledem k tomu, že v 8:15 p.m. máme break, tak pochybuju, že na tu čtvrt hodinu někdo přijde, takže lehárko :)

19.6.2015


Takže dneska opět day off, konečně. Domluvila jsem se s Viky (naše bývalá spolubydlící z Ukrajiny), že si spolu zajedeme vyřídit SSN (Social security number). Už jsem v Americe víc jak měsíc, tak bylo pomalu na čase. No a další plán byl, že zajedeme do Alexandrie podívat se na historické centrum a někam na nákupy. No ale realita byla poněkud jiná.

Já jsem odvezla ostatní na bazén a pak rovnou vyrazila k Viky. Nakonec jsem tam byla už před 11, začíná ze mě být ostřílený řidič tady na dálnicích a už se tak nebojím pořádně šlápnout na plyn :) I když s větším autem to byl lepší pocit, co si budeme povídat. Viky měla dneska narozeniny, takže chtěla jen zajít na bazén hned vedle jejich apartmánu za nějakou kamarádkou, která jí chtěla dát dárek. Říkala 5 minut, bylo z toho 15, ale to bych ještě přežila. Později to s jejími časovými údaji bylo trochu horší. No takže potom jsme vyrazily vyřídit si SSN na nejbližší pobočku. Bylo to kousek, asi 15 minut autem. I úřad jsme kupodivu našly :) No pak jsme jen vyfasovaly pořadové číslo a formulář k vyplnění, který jsme už obě stejně měly vyplněný z domova. Měli jsme číslo H553 a H554 a aktuálně při našem příchodu obsluhovali číslo H541. Tak jsme si říkaly… pohodička, za hodinku bysme mohly být hotové. Noooooooo, nebyla to hodinka, ale 3. Sedět tam takovou dobu v šíleně klimatizované místnosti, kde byla fakt kosa, na kovové lavičce a ještě holým zadkem (měla jsem na sobě jen šaty), to byl fakt zážitek. Paradoxně jsme pak byly hotové asi za 5 minut. No ale aspoň už mám poslední oficiální zařizování z krku. Do 14 dnů by mi mělo přijít SSN poštou. Dostaly jsme se odtud asi kolem 3, takže jsme se rozhodly, nejdřív zajet do Macy´s, kde je Victoria´s Secret a Forever 21. Viky o nich hrozně básnila. No nevím, asi už jsem z těch nákupů trochu vyrostla, a nebo mi to prostě jen nesedlo. Ve VS bych si určitě vybrala, ale ceny dost vysoké, tak si radši počkám na NY a výprodeje, pokud nějaké vůbec budou. Daly jsme si pak rychlý oběd, jen quesadilas z Tacco Bell a potom šly do Forever 21… no a nevím, mě to nějak nenadchlo. Pár věcí bych si tam vybrala, ale za stejné ceny, jako u nás doma a zbytek byl děs, přišlo mi to jako věci pro hippies. Takže jsem to tam jen prolítla a chtěla jsem se přesunout jinam. Viky ale přitáhla haldu věcí, co chtěla vyzkoušet a před kabinkami byla fronta asi 15 lidí, tak jsme se domluvily, že se sejdeme za hodinu před obchodem a já se ještě zajdu někam mrknout. Macy´s je fakt obří nákupák, kam se na to hrabe naše Igy a další. Ale teda nic moc pro normální lidi. Spousta značkových drahých věcí, ale trochu mimo naše možnosti. Takže jsem se radši šla podívat jinam. Naproti přes ulici byl Best Buy, tak jsem chtěla konečně dojít vybrat nějaký ten telefon. Cestou jsem narazila na stánek s tričkama, 3 za 10 dolarů styl klasické s krátkým rukávem a moje oblíbené… I love DC, s nápisy Washington atd. Tak jsem si 3 vybrala, ale ejhle… trochu mi nedošlo, že všechno platím kreditkou a jaksi nemám u sebe žádnou hotovost. V nákupáku hned vedle byly bankomaty jen cizích bank, takže jsem se na to vyprdla, snad příště. V Best Buy mi trochu zkazili náladu… protože potřebuji telefon, který bude fungovat i v Evropě, tak jsem se dívala na ceny unlocked a myslela jsem si, že to platí. Takhle mi to aspoň řekli v jiné pobočce. Tady mi ale řekli, že jakmile je to telefon od operátora, tak v Evropě fungovat nebude. Samsung S4, který jsem si chtěla koupit v domnění, že je za 200 tedy stojí 450. Chtěla jsem si ho koupit jen jako horší telefon a na konci léta IPhone, ale vzhledem k tomu, že stojí takovou pálku, tak si asi koupím rovnou Apple a bude to. Aspoň když se během léta něco potento, můžu ho tu ještě jednodušeji reklamovat.

Takže ve smluvený čas jsem čekala na Viky před obchodem a ona nikde. Asi za 20 minut volala, že potřebuje dalších 5 minut a nakonec z toho bylo dalších 30 minut, takže skoro hodina zpoždění. Docela jsem se bála i o auto, protože jsem zaparkovaly za nějakými apartmány, obrovské budovy, asi tak 20 pater a jen byty a všude byly cedule, že je to pro rezidenty. Ale v jedné řadě na konci už to nebylo, takže jsme tam zaparkovaly. Ale slyšela jsem o klucích, kteří jeli někoho navštívit, nechali auto na cedulce Visitors a když se vrátili, auto nikde. Takže platili skoro 200 dolarů za odtah. No naštěstí jsme tam auto našly. Takže jsme zamířily ještě někam nakoupit jídlo, teda Viky nakoupit jídlo. Vzhledem k tomu, že měla dneska narozeniny, tak chystala oslavu pro pár kamarádů, včetně nás, a potřeboval a nakoupit zásoby. Nemohla jsem jí nechat táhnout to na kole a čas jsem měla, tak jsme tam zajely autem. No ale opět jsem na ní čekala asi třičtvrtě hodiny. Měla nějaký problém s vínem, co kupovala a ID. Už jsem byla dost naštvaná, protože jsem to měla úplně těsně, abych to stihla dojet na bazén včas a vyzvednout ostatní. Takže jsem jí jen vyhodila s nákupem před domem, vynosila si to na chodník a hned jsem jela. Na dálnici jsem trochu šlápla na plyn a přijela jsem přesně ve 30, taková jsem dobrá :D

Už tam byla i Katya, vyzvednout Valerii, která tam dnes pracovala za mě. Z jedné strany se hnalo vážně hoooooodně tmavé mračno, takže nám radši jen dala rozvrh a vypadli jsme. Příští day off mám už v úterý, což je dost brzy teda. Martin se Simčou v pondělí, takže to budu na bazénu s nějakými novými dvěma lidmi. A ten jeden den, co mají volno Sabi a Orsi budu na malém, takže si zase trochu dáchnu tam :) Po cestě nás chytla ta bouřka a bylo to fakt něco, blesky, liják že to nestíhaly brát stěrače, nebylo pořádně vidět na cestu, všude proudy vody. No nebyla jsem z toho zrovna nadšená, řídit v tomhle počasí. Ale i dálnice byla ucpaná, takže jsme tak nějak pomaličku dojeli domu. Ale vzhledem k tomu počasí jsme museli vynechat tu párty u Viky, protože jet v tom znovu do Alexandrie, což je necelá hodina cesty, to by se mi vážně nechtělo. A popravdě, z toho čekání na ní jsem byla tak unavená, že jsem byla ráda, že můžu zůstat doma v klidu.

Večer sem zašla do posilovny, že si aktivuji Windows, stáhnu MS office a všechno, abych mohla konečně plnohodnotně využít ten nový počítač, ale nějak to všechno trvalo a blblo, tak jsem to nechala na zítra, snad budu už úspěšnější.

18.6.2015


Sabi naštěstí rozumí dost dobře počítačům, takže mi přes den našel nějaké lepší na best buy, což je levný obchod s elektronikou. Ale nakonec jsme zajeli ještě večer do Walmartu, kde viděl nějaký hodně dobrý počítač za 300 dolarů, což je něco málo pod 8 tisíc. Nakonec jsem si koupila ten, protože je údajně vážně dobrý, alespoň tak mi to řekl Sabi. Byla to sada i s pouzdrem na notebook, 8 GB flashdiskem a myší. Já počítačům nějak moc nerozumím, ale je to HP, harddisk je 600 GB, Windows 8.1 a to je asi tak všechno, co o něm vím :D Ale počítače jsou tu levné a tenhle byl navíc zlevněný ze 400, takže počítá, že pokud si ho nebudu chtít nechat, tak ho můžu doma bez problémů prodat. Ale vzhledem k tomu, že hned večer jsem ho zprovoznila a zamilovala jsem si ho, tak už si ho asi nechám. Možná vezmu ty dva Maďary na milost, když mi teď pomohli :D Ne to zní blbě, ale aspoň trochu si to u mě vylepšili.

Abych nezapomněla, koupila jsem si ještě externí disk, asi tak desetkrát menší, než mám doma za stejnou cenu. Potřebovala jsem nějak přetáhnout všechny data z rozbitého počítače a stejně jsem uvažovala, že si ho pořídím, tak jsem to vzala jedním. Večer se mi povedlo přetáhnout všechny fotky, články na blog a hlavně asi 150 filmů. Bez nich bych tady nevydržela asi :D Pouštím si to, když píšu blog nebo večer, když se mi nechce spát. Rovnou jsem si nechala od Martina přetáhnout na exterák nějaké filmy od něj a hlavně Přátele v angličtině, s anglickými titulky, musím troch potrénovat :)

Jinak v práci opět klasika, na velkém bazénu se Simčou a s Martinem. Fakt to tady utíká, což je super :) Nemůžu si stěžovat. Až na pár pitomých lidí, kteří si nevšímají dětí, neustále nám stěhují lehátka na druhou stranu bazénu a pak je nedávají zpátky atd. Ale hold na blbce člověk narazí všude.

17.6.2015


Tak dneska opět nic moc nového, kromě jedné věci. Včera večer jsem si pouštěla v posteli film před spaním a usnula jsem u toho. V noci jsem se probrala a pouze jsem počítač přivřela a nechala uvnitř sluchátka položená. No a později v noci jsem zřejmě šla na záchod a šlápla na něj. Nemusíte mi psát, že jsem blbá, protože jsem si za to nadávala sama dost dlouho. Ale co, stalo se. Počítač normálně funguje, display fyzicky není prasklý, ale objevila se tam černá tečka v místě, kde bylo to sluchátko a kolem to změnilo barvy, takže byly jen dva růžky, kde bylo možné vidět plochu a všechno. Nejdřív jsem zvažovala, že si ho zkusím nechat opravit, respektive zeptám se, kolik by to tak mohlo stát. Ale když jsem viděla ceny za blbou přeinstalaci počítače atd. tak jsem si to rozmyslela.

Další nápad byl, koupit si nějaký použitý počítač na e-bay, ale docela jsem se toho bála, protože jsem slyšela dost historek o lidech, kteří si tam něco koupili, a pak to nefungovalo nebo jim dokonce přišla místo objednaného produktu jen jeho fotka. A hlavně stejně ty ceny tam nebyly nic moc. Trochu normální počítač stál kolem 150 dolarů, takže jsem s nakonec řekla, že bude nejlepší koupit si nový. Ale nebyl pořádně čas ho hledat, protože jsem to zjistila až večer. No takže jsem si připadala jak bez ruky. Nemohla jsem psát blog (a protože jsem stará skleróza, jakmile to nenapíšu ten den, tak půlku věcí zapomenu), nemohla jsem si pustit film… no prostě nuda. Už abych měla nový.

Jinak Simča s Martinem měli dnes day off, takže jsme zůstala na velkém sama. Pracovala jsem s Orsi a Valerií, docela se to dalo, až na Orsi, která pokaždé házela otrávený obličeje, když jsem jí řekla, že má něco udělat. Tentokrát to nebyla tak pohodová párty, jako na malém bazénu. Zavřely jsme taky ve 3, což bylo příjemné a asi do třičtvrtě na 4 jsme seděly a čekaly, co se bude dít. Pak dorazila Nakya a zase jsme museli zdobit. Tentokrát to opravdu byla párty v havajském stylu, takže všude po plotech věnce, nápisy Aloha, spousta nafukovacích zvířátek ve vodě (které jsme musely pracně nafukovat) a věnce dostávali i hosté. No lidí docela dost, ale naštěstí si všichni nabagrovali jídlo, sedli si ke stolu a do bazénu šli jen děti. Občas bylo trochu obtížnější rozeznat, co je nafukovací zvířátko a co je dítě :D ale nakonec jsme to nějak zvládly. Nejvíc mě naštvalo, že nám nenabídli nic k jídlu. Zase jsme se koukaly takovou dobu na lidi, jak se cpou a my nic. Normálně by mi to tolik nevadilo, ale dneska jsem byla tak chytrá, že jsem si zapomněla připravené jídlo doma v mrazáku, takže jsem byla celý den o hladu. Takže si asi dovedete představit, že to pro mě bylo ještě horší. Katya slíbila, že se přijede na tu párty podívat, protože jsme očekávali fakt hodně lidí, ale jak už to s ní bývá, nějak to nestihla. Myslela jsem, že by mi mohla někde po cestě koupit něco k jídlu, ale nakonec jsem zavolala radši Martinovi a dobře jsem udělala, protože dorazil dřív. Tak jsem si hezky cestou domů zdlábla večeři, sendvič ze subway a aspoň jsem nemusela vařit. Pokoušela jsem se večer hledat nějaké notebooky na internetu, ale jako naschvál nefungoval net na apartmánovém telefonu, tak jsem to hold musela ještě jeden den vydržet.

16.6.2015


Tak dneska zase na velkém bazénu. Ráno jsme opět nemohli skoro 10 minut nastartovat auto, tak jsme dojeli do práce trochu déle. Ale potřebovali jsme vysát bazén, takže Martin se do toho dal, my se Simčou jsme připravily všechno ostatní. Samozřejmě jako naschvál začali chodit lidi, hned jak jsme otevřeli. Tak jsme je nahnali do mělké části bazénu, že hold musí počkat, ale je to naprd, když ani pořádně nemáme kdy ten bazén uklidit. Místo abychom si o volné chvilce trochu odpočinuli, musíme všechno uklízet. Ale hold co se dá dělat. Ale aspoň to tam utíká. Celý den jsme se skoro nezastavili. Odpoledne dorazila Katya, že Rob na nás čeká někde za bránou, protože si zapomněl ID a nepustí ho tam. Takže já jsem po dvou hodinách musela jít odsedět ještě třetí na stand a Martin chudák tam musel jet. Vtipné bylo, že Katya přijela našim truckem, Martin si vzal naše rozbité auto, jel a Robem, kterého vyzvednul na parkovišti, a jeli ještě někam jinam, kde měla auto Katya. Tam si je vyměnili a Martin se vrátil jejím autem. Neptejte se mě, jak se jim povedlo naplánovat takovou akci, prostě jsem to nepobrala. Američani a jejich organizační schopnosti už jsem pochopila dávno. Prostě to nedává smysl :D

No ale aspoň máme na pár dní zase lepší autíčko. Doufám, že nám ho nechají až do pátku, kdy mám volno, abych se s nim ještě projela a stihla si ho pořádně užít :)

Ve čtvrtek je nějaká Welcome party pro plavčíky v DC, tak bych tam docela zajela, viděla jsem, že holky z bývalého apartmánu tam asi budou. Tak uvidíme. Po předchozí zkušenosti to snad radši odřídím, i když mám druhý den volno. Abych neprospala potom celý den a nebyla tak zničená jako posledně. A hlavně, abych mohla vůbec řídit druhý den.

Zítra máme na velkém bazénu nějakou párty zase, budu tam pracovat s Valerií a s Orsi, tak jsem na to zvědavá, jak to tam s nimi zvládnu. Snad tam nebude až tak moc lidí a nějak to zvládneme. Opět tam budu sama, kdo bude vědět, jak to tam funguje, takže veškerá údržba zůstane na mě… to bude zase den. Tak zítra dám vědět, jak to dopadlo. Snad aspoň zase dostaneme nějaké zbytky nebo aspoň nějakou malou svačinku :)

pondělí 15. června 2015

15.6.2015

Tak dneska zase na velkém, takže žádná změna. Zase dusno k nevydržení, takže jsem odbíhala každou chvíli dát si ledovou sprchu. Lidí jsme měli docela dost, ale zase je fakt, že to aspoň utíkalo. Celý den jsem čekali, kdy přijde ta slibovaná bouřka a pořád nic, tak už jsme přestali doufat. Nakonec se to přihnalo asi kolem 6, zahřmělo, takže jsem všechny vyházeli a čekali. Za chvíli se začalo i blýskat, ale nakonec nás buřina obešla pouze. No ale vzhledem k tomu, že po posledním blesku nebo hromu musíme nechat zavřeno ještě 45 minut, i kdyby byla modrá obloha, tak jsme se aspoň ve volném čase dali do úklidu bazénu, tak aspoň něco jsme stihli. Normálně před nebo po otevíračně to dělat nechceme, protože to nám nikdo nezaplatí.

Jinak naše "super" nové auto nestartuje, takže vždycky to musíme zkoušet tak 10 minut, tak doufám, že to opraví, než budu mít day off, musím zajet na úřad vyřídit si Social Security Number, čili SSN (ať se taky něco přiučíte, to je číslo, které musíte mít, abyste v Americe mohli legálně pracovat a odvádět daně a hlavně aby vám je pak vrátili a tohle číslo člověk používá po celý zbytek života, pokud se do Ameriky vrátí, takže samozřejmě všichni u nás na bytě už ho mají z loňska, jen já ne. Zkusím se poptat kdo bude mít volno třeba a vyrazit tam s někým.) No a jinak se chci zajet podívat do Applu na Iphone, dost jsem o něm začala uvažovat po téhle výplatě a v Applu mají lepší ceny než v obchodech a hlavně by byla i jednodušší reklamace v Evropě potom. GoPro taky musim vybrat, včera ve Walmartu ho sice měli v akci, ale totálně vyprodané, tak mrknu kde je nejlevnější a asi si ho objednám z netu. No a ve zbytku dne plánuju vykydnout se k bazénu a odpočívat, aťsi to taky vyzkouším z té druhé strany a v neposlední řadě se dospat, to už plánuju dost dlouho. Ale do pátku času dost, takže uvidíme :)

14.6.2015



Dneska měli Maďaři volno, tak doufám, že ho využijí k úklidu, jak včera slíbili. Já jsem dneska jela makat opět na malý, když mají volno, ale aspoň jsem si tu trochu odpočinula. Ráno jsem přijela a samozřejmě Ilnur nikde, Katya se zase někde zasekla. Tak jsem sama za půl hodiny musela připravit všechno na otevření. Takže vynosit věci, vyčistit skimery, vyčistit bazén, změřit chemikálie atd. Zase bylo tak šílený vedro, tak jsem byla za chvíli totálně mokrá, musela jsem si dát ledovou sprchu zase. Ale zase nepřišli lidi hned na otvíračku, tak jsem si stihla trochu odpočinout. Po 11 už jsem jí ale volala, kde jsou, protože jsem začala být docela nervózní, jestli je vůbec přiveze. Naštěstí po 11 dorazili. Jinak ze začátku pár lidí, takže dost nuda, zase jsem tam usínala :D Odpoledne chvíli větší frmol, ale po 5 jsem uslyšeli hrom, takže jsem hezky všechny mohli vyhodit a užívat si volna. Momentálně je 6 hodin a slyšeli jsme další, takže do třičtvrtě na 7 máme volno :) Příjemná záležitost :)
 
Nakonec přišlo asi 5 lidí ještě, ale to už se dalo vydržet na tu poslední hodinu, odpočinuli jsme si až až :) 

13.6.2015



Tak dneska ofiko zase zpátky na velkém bazénu. Docela jsem se tam vážně těšila, protože čas tam má trochu jinou rychlost, než na malém. Vážně jsem se v tom utvrdila. Myslela jsem si, že jsem na standu tak 15 minut a už byl konec. To na malém jsem tam 15 minut a připadá mi to jako dvě hodiny pomalu :D
 
Jinak dneska opět na umření, takový šílený dusno, že jsem to nezažila. Jen než jsme otevřeli bazén a všechno připravili, byla jsem hotová. Lidi přišli hned na otvíračku, takže jsme hned museli jít makat. Ale dala jsem si každou hodinu sprchu ledovou vodou, to jediný trochu pomáhá, aspoň na pár minutek.
 
Odpoledne přijela Katya a přivezla nám šeky. Příjemná záležitost, dostala jsem necelých 1300 dolarů, v přepočtu něco kolem 33 – 34 tisíc, to není špatný za 14 dní :D Sice krásný, ale pořád nám nestrhli ani za ubytování, ani za uniformy a depozit za ubytko, takže pokud to všechno bude na dalším šeku, ten zase bude dost ošizený :D Ale jinak na tom fakt budeme super, většina lidí má dva dny day off, my jen jeden a navíc pracujeme 10,5 hodiny denně, takže to pěkně naskakuje. Takže nakonec jsem fakt měla štěstí, že jsem tady, i když teda na velkém bazénu je to dost únavné.
 
Večer jsme cestou z práce zajeli do banky vložit šeky na účet a na jídlo. Naši „milí“ spolubydlící nám doporučili Chipotle, tak nakonec to nebylo tak špatné. Vybrala jsem si kuřecí burito a do toho si člověk může poručit, co chce… fazole, různé druhy rýže, zeleninu, salát, dressingy, smetanu, sýr atd. Zbytek budu dojídat ještě zítra k obědu nejspíš :D Potom jsme zajeli nakoupit ještě do Walmartu, ale mám docela zásoby, tak jsem si koupila jen nějaké pití. Chtěla jsem si tam koupit i GoPro, měli ho zrovna zlevněné, ale nebylo tam ani jediné, takže zase smůla. Buď tam zajedu o day off nebo si ho objednám z netu. Konečně na něj mám :D Přijela jsem domu totálně mrtvá, ale dala jsem se do přepisování výdajů do kompu, už mě to nebaví smolit to pořád do notýsku a jak jsem se do toho dala, tak jsem to chtěla dokončit, takže jsem u toho nakonec seděla do 2 do rána. Předtím jsem si ještě stihla konečně promluvit se svýma pitomýma maďarskýma spolubydlama, nastražila jsem totiž na ně pastičku, měla jsem pocit, že používají moje mýdlo v koupelně, stejně jako si nabízeli můj cukr nebo Simči alobal bez zeptání. Takže už mi došla trpělivost a řekla jsem jim, že by si mohli uklidit ten pokoj, že jsem z toho bordelu fakt nervózní. Zítra mají day off, tak slíbili, že to uklidí… to jsem zvědavá. Jinak jakmile jsem pak zalezla do koupelny, tak jsem je slyšela, jak se začali bavit, takže mě asi teď budou mít fakt „rádi“. Ale věděla jsem od začátku, že z nás asi kamarádi fakt nebudou, tak si s nimi nebudu dělat hlavu.