30.7.2015

Takže dneska ten můj slavnej day off. Ráno jsem napsala Katye, jestli teda dneska někam pojedeme nebo jak, protože jsem potřebovala vědět, jestli odvézt lidi do práce, abych měla auto eventuálně. No a to moje tušení, že se zase něco posralo, se vyplnilo. Napsala mi totiž, že má něco s nohou nebo se zádama, ani nevim pořádně, včera si stěžovala na záda, a že nemůže chodit. Takže místo výletu jede ke chiropraktikovi. No takže jsem nakonec odvezla ostatní do práce a jela rovnou do Potomac Mills. Stejně jsem před cestováním plánovala věnovat ještě jeden den nákupům, tak jsem to udělala už teď No a neměla jsem to dělat, takových peněz v háji :D Ale nakupovala jsem většinou praktické oblečení na cestování, kraťasy, nějaké botky pohodlné, tílka a tak. Pak ještě pár méně praktických kousků, jako asi 8 podprsenek, protože většinou tak za 7 dolarů tady mají super značkové a hlavně normální velikosti, takže mi nedělá problém najít nějakou, která by mi seděla. Nemohla jsem si vybrat které, tak jsem vzala všechny. No a pak jsem koupila ještě šaty, společenské tričko a nějaké věci na cvičení. Zlevněné ze 25 dolarů na 3, no nekup to že :D Na konci jsem si koupila oběd a vyrazila domů. Jako naschvál byly všude kolony, protože jsem odjížděla zrovna kolem 4 odpoledne, takže jsem domů jela místo 30 minut víc jak hodinu. Jídlo jsem měla v kufru, od rána jsem měla jen snídani a měla jsem fakt hlad, takže dvojnásobné utrpení :D Když jsem přijela domů, hodila jsem to do sebe tak rychle, že mi pak z toho bylo pěkně těžko :D Jinak jsem stihla jen vybalit nákup, doplnit nové účtenky do svého účetnictví a pomalu jsem pro ně zase jela do Quantica. Ostatní se chtěli ještě cestou zastavit v TJ Maxx, tak jsem nechtěla prudit a jela jsem s nimi. No a koupila jsem si další 3 podprsenky no, takže jsem asi fakt nemocná. Ale takové značky, krásný design, kvalita a za tyhle ceny… tomu se fakt nedá odolat

Už jsem tak nějak koukala i na kufry, protože je mi jasné, že do toho mého maličkého to prostě nenarvu všechno. Koupím si malej kufr jako carry on, protože to máme v ceně letenky. Uvidím, jak vydrží můj normální kufr, možná bych pak ke konci mohla koupit i nějaký větší a tenhle tady vyhodit. Stejně už se začíná trhat… no uvidíme, jak na tom budu s prostorem, hlavně pak ještě po nákupech v New Yorku. Tyhle levné obchody, to není nic pro mě… neumím se ovládat :D

29.7.2015

Tak Simča dneska zůstala ještě doma, takže jsme jeli a bazén jen s Martinem a modlili jsme se, aby nám tam dali někoho rozumného. Naštěstí se ozvala Katya, že přijede s Valerií, to je ta holčina z Kazachstánu. Její přítel se mnou dělal chvíli na druhém bazénu a ona dělávala na velkém jednu dobu, takže super. Už ví jak to tady chodí, umí být přísná na děti a tak :) Jinak pohodový den docela, seděli jsme ve dvou na standech asi dvě hodiny, jinak v jednom, a nebo vůbec. Během dne totiž začalo pršet a v jednu chvíli i hřmělo, takže jsme díky bohu mohli na chvilku zavřít. Aspoň jsem měla čas okouknout ty letenky ještě, večer v 10 jsme to totiž měli domluvené s ostatníma a chtěli jsme to koupit už konečně. Tím se dostávám k nejdůležitější věci dnešního dne, k plánování cestování. Už tří týdny jsme se snažili domluvit na letenky a na půjčení auta a pořád to k ničemu nevedlo. Konečně se mi ale povedlo ostatní dotlačit k tomu, že to dneska koupíme. Když mi ale večer v dobu, kdy jsme to měli kupovat psali, že si ještě musí zjistit, jak to bude s úbytkem a tak, tak už mi nějak došla trpělivost, že jsme to řešili tak dlouho a najednou zase musí ještě něco řešit. Na let San Francisco – Miami už zbývalo jen pár posledních letenek za míň, pak už tam byli jen dražší a v blbější časy. Takže už jsme to prostě rozsekli… hrála jsem si v duchu s myšlenkou, že pokud nakonec dojde na to, že budou chtít ostatní půjčit dvě auta, nemá smysl jet v takový skupině, když stejně pojedeme dvěma autama a taky na to došlo. Rozhodli jsme se teda s Martinem a Luckou, že se trhneme a naplánujeme si to sami. Nemusíme totiž vidět až tak moc parků a můžeme si cestu snáz přizpůsobit tomu, co my chceme. Večer jsme strávili asi 3 hodiny na netu, ale povedlo se nám koupit letenky z Washingtonu do Vegas a pak ze SF do Miami. Kupovala jsem to i Lucce, protože nemá přístup na internet jinde, než v mobilu. No a s tím „super rychlým“ internetem v posilovně to byla trochu hra na moje nervy, protože občas jsem fakt měla chuť hodit s tím počítačem o zeď. Ještě že mám ten nový, tak jsem tu myšlenku na jeho zničení zase rychle zavrhla. Koneckonců, on za internet nemůže :D Bylo to náročné, ale ty nejdůležitější letenky máme, díky bohu :D

Ale prostě abych to shrnula – jedeme nakonec ve třech, letenky už máme skoro vyřešené, auto taky nebude problém pro 3 lidi, naplánování cesty taky, prostě jednodušší sladit plány tří lidí, než šesti. Hrozně se mi ulevilo, že už se to začalo hýbat, protože jsem poslední dobou nedělala nic jiného, než jen hledala letenky a plánovala co a jak. Teď už se konečně do toho plánování dáme pořádně, když už máme časové horizonty :)

Jinak to vypadá, že Simča zítra už půjde do práce, takže volno mít budu. Horší zpráva je, že Katya mi oznámila, že bude mít auto v opravně, takže nemůžeme nikam jet na celý den. Ale domluvily jsme se, že jí ráno zavolám a pojedeme aspoň na chvíli někam.

28.7.2015

Tak dneska jsem měla velký plán. Protože mi přišlo poslední pouzdro poštou na podpis a nikdo nebyl doma, nechali mi tu lístek. Zkoušela jsem tam poslat Orsi, ale nedali jí to a vzhledem k tomu, že pošta otvírá v 10 a zavírá v 5, neměla jsem šanci tam dojet. Takže jsem vymyslela plán, že vyjedeme do práce už v 9:00 místo 9:20 jako normálně, já všechny rozvezu na bazény, vrátím se na poštu, rychle vyzvednu balíček a před 10:30 budu zpátky na bazénu, abych stihla otvíračku. Kdyby někdo přijel, měla jsem připravenou výmluvu, že jsem si zapomněla doma plavky. No ráno jsem zjistila, že Simča má asi zase angínu, takže do práce nejela a Katya mi napsala zprávu, že bude dneska s námi pracovat ona. Vzhledem k tomu, že to ale byla poslední šance si ten balíček vyzvednout, tak jsem to prostě riskla, že Katya přijede jako vždycky pozdě… No nevyšlo mi to. Už ve třičtvrtě mi psal Martin, že dorazila. Tak jsem hold rychle vyzvedla balíček a asi v 10:20 jsem byla zpátky. Nakonec mi to prošlo překvapivě dobře. Protože neumím lhát, tak jsem Katye řekla, že se omlouvám, že mi nemusí nic říkat, ale že jsem prostě blbá (Martin už jí předtím řekl výmluvu s plavkama), takže jsem vlastně ani nelhala. Řekla mi na to totiž, že to je nejlepší omluva, kterou kdy slyšela a objala mě, takže asi v pohodě:) No a ještě že jsem tam ráno nebyla, našli tam černou vdovu a u toho bych fakt být nemusela teda :D Jinak s námi zůstala Katya jen 2 hodiny a pak jí přijel vystřídat Andrew, tak jsem dneska poprvé makala se dvěma chlapama :D Ale žádná velká změna teda :)

Super bylo, že jsme odpoledne uslyšeli hrom, takže jsme vyklidili celý bazén, všechno jsem stihla hezky srovnat a čekali jsme na buřinu. No ta nepřišla, ale pár dalších hromů ještě bylo, takže jsme mohli zavřít na delší dobu. Nevím co to tady s tím počasím je, ale šly bouřky ze všech stran, před Quanticem se rozdělily a za ním zase spojily, prostě chodí kolem a ne přes, fakt to nechápu proč se nám tak vyhýbají. No každopádně nějak po 7 jsme zase otevřeli, přišla jen jedna rodina, tak byli ve vodě asi půl hodiny a pak zase zahřmělo. Protože zbývalo posledních 45 minut do zavíračky, tak jsme to mohli zabalit a rovnou jet domů. Bylo to fakt příjemné dorazit domů o půl hodinky dřív, hned má člověk víc času na všechno, prostě super. A ještě víc super je, že to máme placený :D

Sice přes den bylo fakt šílený dusno a vlhko, takže jsem chvílema myslela, že asi na tom standu omdlím brzo, ale pak jsem si dala ledovou kávu a trochu mě to napravilo. Mimo tohle to byl ale super den, víc takových :) Zítra Simča zase nejde, ještě se zkusí vyléčit a pokud to nepomůže, tak možná půjde k doktorovi a tím pádem nepůjde do práce pár dalších dní. Zítra vůbec nevím, kdo s námi bude pracovat a Katya nejspíš taky ne no a vypadá to, že na day off ve čtvrtek můžu zapomenout, protože nevěřím, že bude mít kdo jít za mě :( Asi pojedou na pláž, což mě štve ještě víc, protože už to bude podruhé, co to propásnu a pochybuju, že pojedou ještě potřetí :( No co se dá dělat, musím doufat, že se Simča vyléčí, a nebo že někoho na čtvrtek najdou.

27.7.2015

Tak Simča s Martinem vyrazili do zábavního parku, závist. No já zase klasika s Andrewem a Sydnee. Skoro celý den snad kromě dvou hodin jsme měli pohodičku a seděli jsme na standu jen v jednom. Každou hodinu jsem skákala do bazénu a stejně mi to nepomohlo zchladit se. Na jednu stranu je to horko otravný, ale asi mi bude doma docela chybět. Přeci jen to sluníčko dodá člověku takovou jinou energii. I když co jsem tak slyšela, tak u nás vám teď zima taky zrovna není, takže aspoň mi nemáte co závidět ;)

Jinak se Andrewovi povedlo prodat ten můj rozbitý notebook, sice jsem za něj dostala jen 20 dolarů, ale lepší než nic. Kdybych ho měla táhnout domů, tak by mi to zbytečně bralo váhu v kufru a možná bych ho doma prodala za stejný peníze, protože opravit display je jedna z nejdražších věcí. Tak si říkám, lepší něco, než nic :) Jinak tedy dneska klasika, jako vždycky. Stihla jsem dočíst povídky od Šimka a Grossmana a odepsala konečně všem na zprávy :D Takže se omlouvám za zpoždění, poslední dobou trochu nestíhám.

26.7.2015

Dneska zase frmol, jak jinak v neděli. Ráno jsme si stihli trochu pohrát s kamerkou, vyzkoušet pár nových triků s tím a tak. Jinak dneska celý den nával, jako vždycky, ale musím říct, že to docela utíkalo, až mě to překvapilo. Jinak se prakticky nic zvláštního nestalo, prostě nuda. Večer jsme jeli znova do města, protože Simča chtěla vrátit nějaké oblečení, co si včera koupila a moc jí nesedí. Původně jsem chtěla jít do TJ Maxx, ale jak naschvál v neděli zavírají dřív. No tak jsem skončila zase v Rossu. To se nemělo stát, protože jsem tam zase nechala 40 dolarů, jen to hvízdlo. No ale mám 2 podprsenky, krásnou koženou sukni, svetřík a tričko, takže jsem byla úspěšná. I když jsem pořád nesehnala nějaké praktické oblečení na cestování, které nejspíš budu potřebovat :D Ale jeden day off mám v plánu vyhradit na nakupování. Objevila jsem super obchod v Potomac Mills, kam určitě musím vyrazit. Prohlížela jsem internetový obchod a vypadá to super :)

Jinak jsem si dneska udělala salát s kuřecím masem a salát s tuňákem, takže mám zase na dva dny vystaráno. Díky bohu :)

Zítra mají Simča s Martinem volno a chystají se do Kings Dominion, to je zábavní park spojený i s nějakýma vodníma atrakcemi, takže aspoň mi poradí, jestli stojí za to tam jet. Trochu adrenalinu bych si taky ráda užila. Vstupenky nebyly ani tak drahé, určitě by to vyšlo líp než ten vodní park. Ještě mám trochu času něco podniknout o day offech posledních, tak ten čas musím pořádně využít, ať mám dost zážitků :)

25.7.2015

Tak dneska jsme si zase trochu pohráli ráno s kamerkou. Snažila jsem se udělat pár fotek, vypila při tom asi půl litru bazénový vody, ale aspoň jsem se u toho pobavila :D Zkoušeli jsme i nějaké videa, rovnou jsem si to přes program, který propojuje kamerku s mobilem stáhla a koukali jsme na to. Trochu mě vyděsilo, že ty videa nevypadala vůbec kvalitně. Hledala jsem půl dne co s tím, ale nakonec jsem doma přišla na to, že to je nekvalitní jen v tom propojení přes telefon. Když jsem to přetáhla do počítače, je to v pohodě :) Hlavně ty videa pod vodou vypadají úžasně.

Jinak dneska tak nějak jako vždycky. Víkend, takže docela frmol, horko, prostě už taková ta klasika. Jen navečer se stavila Katya a přivezla nám pay checky, což je vždycky příjemné. Tajně jsem doufala, že mi zapomněli strhnout ubytko za ty první dva týdny, než se otevřeli bazény, ale bohužel to vypadá, že nezapomněli :( Zase jsem platila 314 dolarů za ubytování… hrozné částky, ale co se dá dělat. Příští rok to budu muset vymyslet nějak líp, abych něco ušetřila. Ale i když mi strhli ubytko, uniformu a depozit, pořád mi zbylo něco málo přes 700 dolarů, což je fakt krásné. Zlaté naše hodiny, fakt. Máme 63 ostatní maličko přes 40. Vůbec si nějak nedovedu představit, jak bych z tolika hodin ušetřila na cestování, natož abych si něco kupovala (a že si pořád něco kupuju :D), takže to pořád beru z té lepší stránky. Trochu naprd je, že nám už odmítli proplácet všechen benzín, takže z účtů na 100 dolarů nám teď proplatili jen 50 a zbytek si musíme uhradit sami. Propočítali jsme to podle toho, kde kdo byl autem soukromě a samozřejmě největší částku mám já, a to 30 dolarů. Tak mě ten výlet ke strejdovo známým stál docela draho. Měla jsem tam jet ještě jednou v srpnu, ale asi se na to vyprdnu a zeptám se, jestli by nechtěli radši přijet oni nebo se sejít někde blíž k nám, abych nemusela zase platit zbytečně moc za benzín. Ale pořád je to super, že to auto vůbec máme, takže si nesmím stěžovat. Jezdit na nákupy na kole, to si fakt nedovedu představit. Natož na výlety o day off a tak. To bych se nepodívala už vůbec nikam. Takže to je pořád skvělé. Po práci jsme si zajeli hned vložit šeky do bankomatu a cestou jsme se zastavili v Rossu, tak jsem si konečně koupila nové pyžámko, to staré se mi totiž tak lehce roztrhalo, tak jsem ho poslala do země věčných lovišť a koupila si nové. Rovnou s tím jsem vzala i super roztrhané džíny, to se bude super nosit s těmi lehce elegantními věcmi, co jsem si pořídila. Líbí se mi tyhle kombinace :) Když je po výplatě, tak se hned nakupuje líp a s klidnějším svědomím :)

Včera jsem se zapomněla zmínit o zajímavé věci. Simča seděla na standu, my s Martinem u stolu, v klídku si kecáme v češtině, jako že nám nikdo nerozumí. Najednou mi říkal, že slyší češtinu. Tak jsem si v duchu říkala, co by tady dělali Češi, ale světe div se… fakt :D Martin se s nimi bavil chvíli. Prý přijeli do Ameriky asi před týdnem a budou tu rok. Byli to manželé se dvěma kluky tak kolem 12 let. No na jednu stranu to bylo příjemné překvapení potkat tu další Čechy, ale člověk si tak jako uvědomí, že už se nemůžeme tak v klídku bavit a říkat si, že nám nikdo nerozumí. Dost totiž ty lidi pomlouváme, když nás štvou. No tak to je asi všechno, letím spát, dobrou noc :)

24.7.2015

Tak dneska klasika, běžný den. Jen jsme ráno stihli všechno připravit rychle, tak jsme si trochu hráli s mojí novou kamerkou, ještě jsme tak úplně nevychytali, jak to vlastně funguje, takže ty fotky jsou dost směšný, ale příště to poladíme a bude to lepší :D Ale aspoň vypadají dost vtipně, člověk by nečekal jak náročné to bude pózovat pod vodou :D

 

Jinak jsem si dneska jen po práci zajela nakoupit, uvařila jsem si jídlo na další dva dny, večeři, stáhla fotky a prostě dohnala všechny resty. Momentálně nahrávám na blog a je zase 11 večer, takže asi zase půjdu. Po tom včerejším day off jsem pořád šíleně utahaná, tak si musím trochu odpočinout.

 

Dobrou noc :) I když u vás je vlastně už dobré ráno skoro :D A pobavte se u našich fotek :)

 

23.7.2015

Tak dnes konečně můj vymodlený day off. Už jsem se nemohla dočkat, až něco podniknu. Do poslední chvíle jsem nevěděla, jak to vlastně všechno bude. Večer mi jen Katya napsala, že kupuje vstupenky a to bylo všechno. Měla mě původně vyzvedávat asi v 7:30, takže jsem počítala, že budu muset vstávat fakt brzy a kvůli tomu jsem včera musela zrušit schůzi kvůli cestování. Asi jsem to ale rušit nemusela, protože to Katya začala posouvat. Nejdřív to bylo v 8:00, 8:30 a nakonec dorazili po 9:00. Ale nestěžuju si, jen mě mrzelo, že jsem se nemohla pořádně vyspat. Ale sbaleno jsem měla už od včera, tak jsem se jen oblekla, dala si snídani a tak. Do vodního parku fakt není potřeba se nějak připravovat.

Dorazili jsme tam asi v půl 12 tak nějak. Trochu mě překvapilo, že jsme museli kromě 50 dolarů za vstup platit dalších 15 za parkování a pak asi 18 za zamykatelnou skříňku, kde jsme si nechali všechny věci. Nakonec jsme jeli jen ve 4 lidech – já, Katya, její přítel Valentýn a jeden její další plavčík. Je mi líto, ale jméno si nepamatuju, ale byl to Číňan, tak snad mě to trochu omlouvá. Ostatní z tý jejich party, se kterou byli minule na pláži, se rozhodli jet na Niagarské vodopády. Jsou to blázni, 8-9 hodin cesta tam, takže 18 hodin celkem, aby si udělali na vodopádech pár fotek… no ani by mě nehlo. Zlatý vodní park.

Na první atrakci jsem byla trochu překvapená, protože jsme čekali ve frontě asi 10 minut, ale nakonec jsem zjistila, že to nebylo tak moc. První atrakce super, jely jsme s Katyou spolu na kruhu, byl to prostě tobogán, ale celý ve tmě, což bylo fakt děsivý, protože člověk nevěděl, na kterou stranu to s námi hodí. No fakt super :) Jak už jsem říkala, to čekání bylo ještě v pohodě, na některých atrakcích jsme čekali kolem 40 minut taky. Vyzkoušeli jsme spoustu klasických tobogánů, některé prudké, některé částečně ve tmě, prostě každý jiný. Pak jsem byla na strašně strmé skluzavce, kde člověk frčí dolů skoro svisle, fakt masakr. Zazávodili jsme si na lehátkách ve dráhách vedle sebe, zaplavali jsme si ve vlnách, v tekoucí řece, prostě fakt super. Ale největší dojem na mě udělala nová atrakce. Jeli jsme tam na obrovském kruhovém lehátku ve čtyřech, museli jsme se držet pevně a mít všichni nohy uprostřed. Vždycky jsme nabrali rychlost a vjeli do místa, kde nás to vyhodilo nahoru a pak jsme jakoby padali svisle dolů. Takovýhle body tam byly dva. Nevím, jak to přesně vysvětlit, hodím sem fotku. Ale poprvé musím říct, že jsem myslela, že tam umřu, protože ten pocit, kdy se na vachrlatém nafukovacím člunu řítíte svisle dolů, háže to s váma jako blázen a ještě u toho nevidíte, kam padáte, protože jste zrovna zády ke směru jízdy. No prostě fakt masakr. Při dalších jízdách už to bylo lepší a fakt jsem si to užívala :)

Kromě blbnutí celý den jsme si skočili na rychlý oběd. Výběr teda nic moc, dala jsem si jen stripsy s hranolkama za 10 dolarů, víc se mi fakt nechtělo utrácet. Ale na zasycení to stačilo. Musím říct, že jsem byla po celém dnu totálně vyřízená, protože pořád běhat do těch schodů, přecházet mezi těma atrakcemi a tak, po tom dvouměsíčním válení bylo docela namáhavé. Navíc jsem si na té prudké skluzavce docela narazila zadek, protože ten proud vody byl fakt silnej. Tak jsem zvědavá, jestli neskončím s modřinou. Ale z té lepší stránky – psychicky jsem si fakt odpočinula, doopálila jsem si bílé oči, protože jsem nemohla nosit brýle, spálila jsem si prsa (doufejme že to během dní zhnědne). No myslím, že docela slušná bilance na jeden den. Jsem ale totálně zničená, tak frčím rovnou spát, pá.

Mapka parku

 

 Dvě skluzavky hned na začátku, které jsem stihla vyfotit před odchodem. Bohužel nebyl čas, projít si celý park, protože v 7 zavírali a my jsme ještě za 3 minuty 7 byli na posledním tobogánu, tak jsme pak museli chvátnout :D

 

Tak tohle je ta moje neoblíbenější, uprostřed je vidět místo, kde jsme dojeli fakt až nahoru do toho posledního žlutého pruhu, protože jsme se sotva vlezli všichni do váhového limitu :D a pak jsme letěli svisle dolů, no prostě nepopsatelný, jakej to je nářez :D

Účastníci zájezdu (bez Katyi přítele Valentýna), ten moc na focení není.

 

Tady můžete posoudit, jak krásně debilně jsem opálená podle plavčíkovských plavek (ale spálila jsem si to, tak snad to zhnědne aspoň trochu).

 

 

22.7.2015

Dnes měli Maďaři day off, ale naštěstí jsem nemusela na jejich bazén a zůstala jsem hezky na svém. Dali tam Sydnee a Andrewa, tak ať si to tam užijou spolu :D Ale poslala jsem Orsi dneska na poštu, aby mi vyzvedla balíček, co mi přišel. Nevím, proč ty idioti z Číny posílají pouzdro za 10 dolarů jako balík na podpis, když mi kameru za 200 poslali jako obyč balík. No fakt to nepochopim. No ale průser je, že jí to stejně nedali, protože nemá stejné příjmení nebo stejnou adresu… teda jako adresu stejnou má, ale ne v ID, takže nic no. Horší ale je, že pošta má otevřeno od 10 do 5, takže nemám šanci se tam dostat. Tak jsem vymyslela, že asi jeden den všechny hodím do práce, rychle se vrátím na poštu, vyzvednu si to a zase rychle zpátky. Snad nikdo nepřijede na kontrolu, přinejhorším mám připravenou výmluvu, že jsem si zapomněla ráno vzít nějaký prášek a nebylo mi dobře, tak jsem si při ně musela zajet bo tak něco :)

Jinak dneska překvapivě zase pařák, tuna lidí, frmol. Místo čtení jsem radši čistila stěny na bazénu, dlaždičky a tak, protože jsem v tom horku nemohla vydržet. No ale stejně už jsem dočetla Účastníky zájezdu, tak si budu muset vybrat něco jinačího zase. Ale čtečka fakt super věc, jedna z nejlepších, co jsem si koupila.

Málem bych zapomněla, že včera jsme testovali kamerku na bazénu. Sice jen na suchu tentokrát, ale je to super. Dá se propojit s telefonem, stáhla jsem si na to aplikaci. Kamerka se jen zapne, propojí se přes wifi s telefonem a dá se perfektně ovládat přes telefon. Je to fakt dobrá hračička. Jinak fotky i videa vypadají dost kvalitně, tak to bude super.

Katya dneska přijela s tím, že se pořád neví, kam vlastně zítra pojedeme, že ty trubky si vymysleli, že chtějí jet do Philadelphie, nevím proč. V tomhle vedru se někde promenádovat po betonu ve městě, ani mě nehne. Naštěstí asi dostali rozum, protože večer mi Katya napsala, že jedeme do nějakého vodního parku. Našla jsem si to na netu a vypadá o dost dobře. Má být totiž fakt hezky, tak aspoň se zchladíme :) Zítra mě vyzvedávají docela brzo, tak jsem se dneska trochu dala do kupy, nalakovala nehty a tak, abych tam nebyla za vandráka a vyprdla jsem se na Woodbridge. Měla jsem totiž jet na schůzi kvůli cestování, ale to bych se nestihla připravit, zabalit si věci a hlavně bych ráno nevstala. Tak snad to vyschůzují i beze mě. Už máme docela načase koupit letenky a zamluvit auto konečně. Zbytek má ještě čas. Už jsem začala hledat i ubytko v NY a vypadá to docela nadějně. Našla jsem na airbnb byty přímo na Manhattanu kolem 100 na den, což pro dva lidi docela jde. Hlavně, že bychom to měli blízko všude a nemuseli nikam dojíždět.

Tak to je pro dnešek asi všechno, zítra se pochlubím, jak se nám líbilo ve water parku :)

21.7.2015

Tak asi už vás asi budu nudit, ale dneska opět klasika na velkém bazénu. Zase v naší klasické sestavě – já, Simča a Martin. Zase bylo horko na umření, zase asi milionkrát sprcha nebo bazén, ale ani jedno nezabíralo pořádně. Vyhlíželi jsme celý den bouřku, ale asi prostě v Quanticu testujou nějaký biologický zbraně nebo tak něco (to je moje teorie), protože každá bouřka, co jde kolem, nás obejde. Jednou ze severu, podruhé z jihu, no prostě už to není možné snad. Lízlo nás to jen okrajem, takže asi deset minutek pršelo, chvílema teda celkem dost, ale co to bylo platný… lidi si akorát zalezli pod slunečníky, za chvíli se objevilo sluníčko, přestalo pršet a začalo to nanovo. No děs. Ale konečně přijela Katya a řekla mi, jaký je plán na čtvrtek. Původně bych totiž měla mít volno dnes, ale povedlo se nám to přehodit mi ho na čtvrtek, protože ona má taky volno, tak můžeme něco podniknout. Posledně byli na pláži, tak jsem se těšila, co teď vymyslí. Ani nevím s kým dalším, ale byla s nějakou partou od svého přítele, co dělá taky supervizora plavčíkům, tak se nechám překvapit. Vypadá to, že asi vyrazíme do nějakého zábavného parku. Teď se ještě řeší, co kterého vlastně. Někdo totiž řeší kolik za vstupenky, půlka chce tam, druhá tam… no mě je to šumák, hlavně že nebudu muset o day off dřepět doma :)

Mimochodem dneska jsem si uvařila ňaminu k večeři nebo spíš na druhej den. Opičila jsem se po Martinovi se Simčou, udělala jsem takovej mišmaš… brambory, cuketa, maso, nějaké to koření, všechno sem to nasypala za syrova do mísy a dala zapéct do trouby. Večer jsem to ochutnávala a je to fakt pochoutka. Už se těším zítra do práce, až si dám :)

20.7.2015

Dneska měli zase Martin se Simčou volno, takže jsem byla na bazénu se Sydnee a Andrewem. Chytla jsem nejlepší směnu, protože jsem tam odseděla jen 5 hodin za celý den, takže fakt super :D Jinak pořád šílený horko, sice to bylo maličko lepší než včera, protože už bylo pár mraků na obloze, takže občas to sluníčko alespoň na chvilku zalezlo, ale stejně pořád vedro. Takže jsem radši každý break dobrovolně šla čistit dlaždičky do bazénu, abych mohla být celou dobu naložená ve vodě. Jinak večer už jsem si říkala, že hezky doschnu, nepolezu do vody, abych se nemusela převlékat na cestu domu a co se nestalo… jeden chlapeček šel a šel až najednou kouká, že má vody nad hlavu, tak jsem pro něj skočila, sice jeho máma byla hned asi metr od něj, ale aspoň vidí snahu, že ty děti fakt sledujeme. Přišla mi pak dvakrát poděkovat za to a hlavně tam byla Katya (supervizorka), tak jsem aspoň dostala pochvalu, za rychlou reakci. Stejně bych se bývala namočila, protože se nám během dne rozbilo světlo v bazénu. Prostě najednou tam začalo plavat ve vodě s těmi kabely všemi, takže si lidi dělali prdel, kdy tak asi začne jít elektřina do vody. Andrew se hned toho chytnul, a že musíme zavřít bazén, že to je nebezpečné. No naštěstí jsem zavolala Katye a řekla mi, že je to všechno izolované a v pohodě. No a někdo ho musel večer zpravit že… tak jsem se nabídla, když už jsem byla mokrá, snad za to budou aspoň plusové body. I když teda musím říct, že jsem se necítila moc dobře montovat tam to světlo s kabely pod vodou :D

Včera jsem si pohrála chvíli se čtečkou a upravila si pár knížek do formátu, aby se to dalo číst. Tak jsem začala s Vieweghem, Účastníci zájezdu :) Večer mi Martin předal dva balíčky, co mi dnes přišli – monopod na telefon a obal a čtečku konečně a zmínil se mi, že mu přišla lampička na čtečku, teda vlastně dvě… a protože zjistil, že obě nepotřebuje, tak byl tak zlatej, že mi jednu prodal. Takže sice se nemůžu večer dívat na filmy, aby se mi líp usínalo (po zkušenosti, kdy jsem zdemolovala první notebook), ale budu si moct číst, to usnu ještě rychleji :D Když už mluvím o tom notebooku… dala jsem ten rozbitý Andrewovi, že ho zkusí zanést do opravny a prodejny notebooků co má někde poblíž, jestli by ho chtěli koupit na opravu a následný prodej nebo aspoň na náhradní díly, když už nic jiného. No snad aspoň pár dolarů z toho bude, jinak bych ho tady asi vyhodila a to je zase škoda myslím. Tak uvidíme, musím doufat, že z toho aspoň něco vytluče. Pak abych mu dala ještě něco za pomoc, ale lepší pár dolarů, než vůbec nic :)

19.7.2015

Tak dneska několikanásobné utrpení. Za prvé byla neděle, takže prostě obecně frmol, za druhé šílené vedro, o tom už jsem se zmiňovala včera, ale nečekala jsem, že to bude tak šílené. Předpověď byla asi na 38 stupňů, ale pocitově hlásili kolem 45, což bylo fakt šílené. Dejme tomu, sedět někde ve vodě celý den, asi by mi to až tak nevadilo, ale sedět celý den na standu, i když pod slunečníkem, to bylo prostě utrpení. Po každé směně jsem hned musela skočit do bazénu trochu se zchladit a před novou taky – buď do sprchy nebo do bazénu. Sice to pomohlo tak na pár minut vždycky, ale lepší než nic. Vypila jsem za celý den asi tak 4 litry vody a stejně jsem byla jak sušenka, no prostě nepopsatelně šílený. Navíc samozřejmě bylo hrozně lidí, protože se všichni přišli zchladit, takže jsme museli celou dobu sedět ve dvou… no opruz.

Ale něco veselejšího, abych vás trochu pobavila. Dostali jsme za úkol vyčistit hranu co se táhne u okraje bazénu, protože to je blbě zaspárované a postavené, takže se tam drží voda a pořád je to takový tmavý a vypadá to hrozně. Snažili jsme se to dřív vyčistit jen práškem a kartáčem, ale byla to hrozná dřina a bez valeného efektu, tak Simču napadlo, použít tekutý chlor, co jsme tu našli. Čistili jsme tím už jednou podlahu a sežralo to všechno špínu. Tak to tam Martin nakydal, nechal to přes noc působit a už před odjezdem to vypadalo parádně čistě. Dneska jsme to ráno jen opláchli a jako že hotovo. No a pak jsme si všimli, že spousta lidí chodí po bazénu s bílým pruhem na zadku, tak jsme si říkali, co to sakra je za novou módu. No nebyla to zrovna móda, ale prostě řešení je jednoduché… ten chlór ty spáry tak trochu rozežral (i když parádně vyčistil) a prostě každý, kdo si sedl na určitá místa, která jsme tím polili, odešel s pruhem na zadku :D Takže jsme se domluvili, že jako o ničem nevíme, kdyby něco náhodou a budeme dělat prostě blbý :D A nebo z toho můžeme udělat vstupenku, místo pool pasů, jakože bez pruhu na zadku na bazén nelez, asi jinej gang :D

18.7.2015

Tak sobota… začal ten pitomej víkend zase. Teda aspoň něco pozitivního… dneska poslední den dalšího výplatního období. Zase za týden dostaneme šek, příjemná záležitost. Už bych měla začít šetřit na to cestování, protože to bude asi docela pálka. Počítám tak 500 za letenky, 500 cruise do Karibiku, minimálně 500 NY a pak ještě západ… tak se bojím, že tak 3000 na to padnou (pro mamku – 75 000 Kč – ale neboj, poslední šek mi pošlou domů poštou, takže z toho vám pak vrátím, co vám dlužím).

Jinak dnes pohodička ze začátku, asi prvních 5 hodin jen pár lidí, takže jsme si to tam odseděli jen v jednom, pak se ale vyjasnilo a začal nával, takže už jsme museli sedět na standech ve dvou. Bylo fakt šílený vedro, takže mě tam málem kleplo dneska. Na zítřek hlásí asi 35 stupňů, což je tady pocitově tak minimálně 40… máme se na co těšit. Z tý pozitivní stránky, aspoň si začínám opalovat ten kříž na zádech. Z tý horší stránky, začínám mít zase opálený ramínka, tak si asi brzo ty plavky přešiju ještě za krk, abych tam neměla vůbec nic… No prostě takhle práce je fakt veselá, pořád nějaký problémy.

Dneska jsem si hezky navařila na dva dny dopředu, těstoviny s kuřecím masem a cibulkou a těstoviny s kuřecím masem a smetanovou omáčkou. Zítra se totiž chystám na velký nákup jídla, už mi v ledničce skoro nic nezbylo, je to krize. Tak konečně teď dva dny budu mít zase něco teplého k jídlu v práci :)

Jinak se tady nic nového neděje. Snad v blízké době budu mít něco zajímavějšího, o čem psát. Tohle už začíná být docela nudný, i když doufám, že ještě tak hrozné to není :D

17.7.2015

Tak dneska mi bylo přáno, celý den pohodička na bazénu, jen pár lidí, plynule se střídali, nejvíc jsme měli asi 15 v jednu chvíli, takže super. Stihla jsem si nakoupit pár kravinek, zkouknout všechno na netu a hlavně začít číst knížku. Konečně mi totiž včera Martin pomohl převést formáty knížek, co jsem od něj dostala (je jich šíleně moc, takže mám asi co číst do smrti) do správného formátu, takže jsem mohla začít číst konečně. Jako první jsem si vybrala knížku od Vrby o tom, co prožil v Osvětimi a jak odtud pak utekl. Sice dost smutný téma, ale fakt jsem se od toho nemohla odtrhnout vůbec. Takže pokud někoho z vás baví tohle téma, určitě doporučuju.

Večer jsme chtěli vyrazit na pool párty. Je tady totiž takový zvyk, že v sousedstvích se pořádají různé párty pro všechny nájemníky. Už jsme jich pár propásli, protože obvykle bývají přes den. Dnes ale byla v plánu filmová párty na bazénu… takže popcorn, limča, sladkosti a filmík. To jsme si nenechali ujít, protože to mělo začínat až za soumraku, takže jsme to konečně jednou stíhali. K véče jsme si dali domácí paštiku, kterou jsem dostala od těch svých známých, které jsem navštívila v úterý. Původně to teda měl být banánový chlebíček, ale nakonec se z toho vyklubala paštika, menší omyl. Tak jsme si jí dali k véče se zbytkem domácího chlebíku, co jsem taky dostala. Sice na tyhle paštiky moc nejsem, ale takhle byla dobrá, tak jsem si trochu taky dala. A Martin mi pomohl se zbytkem :) Když jsme dorazili na bazén, zabrali jsme poslední 3 volná lehátka, dali si limču (ostatní už zlikvidovali ty haranti tam) a čekali. Pořád se ale nic nedělo a pak začalo dost lidí odcházet, tak jsme se poptali co se děje. No měli jsme zase „štěstí“… vyskytly se nějaké technické problémy, takže to pro dnešek zrušili. Tak zase nic no… Prý to přesunou na jindy, tak snad někoho podruhé taky přemluvím, aby šel se mnou :)

Fotky z návštěvy

Tak jsem si udělala radost a zase trochu nakupovala :D Čtečku si užívám ve chvílích volna na bazénu a kamerku už jsme taky otestovali, fotky v některém z následujících příspěvků :)

Fotky z návštěvy... taková zvířátka mají doma, trochu mě vykolejilo, že jsem tam viděla i zebru, krokodýla a tak :D

A tohle je present, který jsem dostala :) Salám z losa. Trochu jsem se toho bála, ale nakonec dost zajímavé, i Simča s Martinem si pochutnali :)

16.7.2015

Protože jsem včera přijela asi v půl 3, tak se mi ráno moc dobře nevstávalo. Ale nějak jsem se přemohla, penízky jsou potřeba :)

Dneska po dlouhé době fakt krásné počasí, úplně vymetená modrá obloha, sluníčko, trochu foukal vítr, takže nebylo takové vedro, kdy se člověk cítí na umření, jako obvykle. Ze začátku jsme měli docela volno a asi první 3 hodiny jsme tam seděli jen v jednom člověku, ale pak už se navalilo víc lidí a začal být docela frmol, tak jsem museli zase po dlouhé době ve dvou na standy. Ale byl celkem frmol a hezky to utíkalo. Konečně jsem taky použila ty svoje "profesionálně" přešité plavky - ani nevím jestli jsem se o tom zmiňovala, ale nejspíš jo, vzhledem k tomu, že jsem píšu i ty největší blbosti, co sem každý den dělala. Takže už nemám po dvou dnech na zádech bílý kříž, teď je pro změnu růžový, protože jsem si ho totálně spálila (moje lenost se projevuje i v tomhle ohledu a mě se fááááákt vůbec nechce se mazat, protože na zbytku těla už se spálit nemůžu, už jsem docela chytla základ :)

No vzhledem k tomu, že jsem seděla celý den na standu bez slunečníku, abych si ten kříž doopálila, tak se mi to teda fakt povedlo :D Ale dávám tomu pár dní a budu jako nová, konečně celá hnědá. Na Danuš teda nemám, ta byla vždycky z Ameriky jak černoch, ale já na tom sluníčku musím pracovat, tak to moc často nedávám bez slunečníku - ale snažím se tě dohnat co to jde :D

Jinak dneska nic moc, přišlo mi další pouzdro na mobil, už asi desáté (nemusíte mi říkat, že jsem pako - to vím sama, ale za ty ceny bych doma měla tak dvě, tak jsem prostě neodolala). Večer jsem si po dlouhé době zase ukuchtila na zítra do práce teplé jídlo. Jsem poslední dobou línější a línější, nějak mě to nebaví vařit si jen pro sebe. No vzhledem k tomu, že je půl 11 a já sedim asi hodinu na zemi před Officem na netu, tak asi jdu radši... nebo se už nezvednu :D Pá

15.7.2015

Dneska na bazénu vážně pohodička, celý den se lidé střídali tak nějak plynule, takže jsme neměli víc než 20 a mohli jsme hlídat jen jeden. Takže jsem celý den brouzdala po internetu, objednala si pár dalších zbytečností, co s největší pravděpodobností vlastně nepotřebuju (znáte mě, ale prostě si nemůžu pomoct - sebeovládání na nule)... prostě klasický den. Mimochodem zapomněla jsem se zmínit o té SIM kartě, kterou jsem si koupila ve Walmartu. Je to fakt super, nejdřív jsem litovala, když jsem se doslechla o kartě od T-Mobile, kde je 15 GB internetu a stojí jen 20, ale musí se každý měsíc objednávat nová, tudíž měnit číslo a navíc Maďaři jí zkusili a mají dost problémy se signálem. Já to mám super, dovolám se všude, signál taky všude a protože jsem si vyčerpala dost dat stahováním aplikací do nového telefonu (prostě jsem to nemohla vydržet, až budu na wifině a musela jsem to stahovat hned) a hovorech na skypu, tak jsem 3 GB vyčerpala asi za necelé dva týdny. Pořád mi ale běží internet super rychle, troufám si říct, že snad rychleji, než normálním lidem před vyčerpáním dat, takže jsem fakt vybrala dobře. Hlavně má Verizon super pokrytí i na západě, takže nebude problém s použitím navigace nebo internetem během cestování. Tím jsem se nenápadně přesunula k druhé a zajímavější části dnešního dne.

Po práci jsem si doma dala ultra rychlou sprchu, že pojedu do Woodbridge. Maďaři mi řekli, že si jen zajedou nakoupit a za chvilku jsou zpátky. No z chvilky byla hodina, takže jsem byla fakt nasraná, že jsem si mohla v klidu umýt hlavu a všechno. V noci nám totiž měli vypnout vodu až do rána, něco tady opravovali. No tak jsem vyrazila trochu se zpožděním. Nabrala jsem Martina při cestě, udělala dobrý skutek a odvezla jeho dva spolubydlící na nějakou párty a pak už jsme frčeli za holkama do Longview. Měli jsme totiž válečnou poradu ohledně cestování. Nakonec se nás najisto dalo dohromady 6: já, Lucka (jedna holčina co byla sama a psala jsem si s ní na netu, tak jsem jí přibrala), Verča a Ivet (které bydlí v mém starém apartmánu a známe se i z fb z ČR), pak Jirka (ten tam bydlí s nimi) a Martin.

Dali jsme dohromady předběžný plán, co bysme tak rádi viděli, ale trochu se bojím, že to všechno prostě nemáme šanci stihnout. Pro mě byla priorita vidět San Francisco, Las Vegas a LA, pár parků a tím to pro mě hasne, jsem totiž skromná (no fakt:D)

Takže jsme zatím dali dohromady tenhle plán, máme to už i rozplánované dny. Teď už jen potřebujeme rozepsat, jaký čas strávíme na jednotlivých místech, jak dlouhé budou přejezdy a hlavně taky, kde budem spát :D

Tak jen pro vaší představu (ať můžete závidě):
8.9. San Francisco
10.-12. Yosemite a Sequoia park
13. přes Death Valey do Las Vegas
14. Las Vegas
15. Grand Canyon, Monument Valey, Zion Park
16.-17. LA
18. přejezd z LA do SF (vrátit auto a část cesty po pobřeží - to prý také stojí za to)
18. večer přelet do Miami
19. 7 denní plavba - Karibik
27. návrat z plavby - prohlídka Miami
28. Miami
29. Miami - večer odlet NY
30.- 5. New York
5. večer - odlet domů :)

Takže to je asi tak nejzajímavější, co se včera stalo. Až domluvíme konkrétnější plány, bude ještě lepší :)

14.7.2015

Tak dnes day off, sice bych si docela ráda odpočinula, ale už jsem měla domluvenou návštěvu u strejdovo známých, kteří tady žijí. Takže jsem se ráno trochu zkulturnila, odvezla lidi do práce a vyrazila. Z Quantica to bylo víc než 100 mil, takže docela dálka. No po dálnici to ještě docela ubíhalo, ale jakmile jsem se dostala na okresky, tak jsem se musela táhnout pomaleji a už to bylo horší. Nakonec jsem to ale zvládla za 2 a čtvrt hodiny. Zase jsem se hezky projela. Rovnou jsem vyzkoušela držák na navigaci do auta a super, lepší, než mít mobil opřenej za volantem před budíky :D Jinak na návštěvu jsem jela ke strejdovo známým. S jejich taťkou byl lovit loni někde na severu v Americe. Dneska byla doma jen jeho manželka a dcera. Obě jsou hrozně fajn, hned na uvítání jsem dostala chleba se solí, ale ne jen tak ledajaký chleba. Chutnal jako pravý český chleba, byl doma udělaný, ještě teplý, no prostě úžasný. Pak jsem hned dostala oběd, takovou odlehčenou verzi svíčkové s kuřecím masem. Ta byla taky výborná, prostě dokonalé vzpomínky na domov. Pak už jsme si dali jen kafčo a buchtu jako dezert, prostě mě málem zabili jídlem :D Chvíli jsme povídali a pak mi šly ukázat okolí domu. Je to super, mají super krásný králíčky, tak jsem se s nima hned pomazlila, natrhaly jsme si borůvky, maliny a tak. Mají moc hezký domek, teda spíš dům, obrovský. Viděla jsem jen přízemí, ale v obýváku mají spoustu vycpaných zvířátek, jako medvědy, losy, zebru, krokodýla… no fakt síla, připadala jsem si jak v nějakém muzeu. No posuďte sami na fotkách.

Jinak jsem si super popovídala s nimi, dostala jsem pár typů na let domů, jak dotáhnout co nejvíc zavazadel za co nejmíň peněz a tak různě :) Nakonec jsem dostala obrovskou výslužku domů, až jsem si připadala blbě, že jim snad doma nic k jídlu nezbylo. Dostala jsem buchtu, broskve, borůvky čerstvé, zbytek toho chlebíku a hlavně salám z losa… nekecám, z losa. Z toho obrovského zvířete, které tam viselo na zdi. Nejdřív se mi to nějak příčilo to jíst, ale nakonec jsem to ochutnala a je fakt zajímavý, nic takového jsem v životě nejedla a je to moc dobrý. Prostě domácí salám, to musí být vždycky něco extra, navíc z takovýho masa. Tak mám zase zážitek :)

Domluvili jsme se, že možná ještě zajedu někdy v srpnu, pokud mi to vyjde. Kolem půl 6 už jsem musela vyrazit, abych měla nějakou rezervu, kdyby byla zácpa nebo tak, ale nakonec jsem to stihla parádně. I když teda dvě a půl hodiny řízení, to bylo docela náročné.

Cestou jsem ale viděla takový ten typický americký venkov, to se mi moc líbilo. Naladila jsem si rádio s country muzikou, takovou tou klasickou americkou a kochala jsem se okolím. Prostě takové ty dřevěné domečky, stodoly, venku zaparkovaný traktor a kolem pole s kukuřicí nebo tak, prostě fakt se mi to líbilo. Konečně jsem taky viděla něco jiného, než jen dálnici a nic kolem :)

Zítra se chystám do Woodbridge, konečně začneme domlouvat to cestování pořádně, tak jsem na to zvědavá. Budu muset vypadnout včas, abych to pak v práci přežila, protože tak jako tak asi domů brzy nepřijedu. Ale aspoň se to konečně začne trochu hýbat :)

13.7.2015

Tak dnes prostě super den, nevím jak jinak to popsat. Už cestou do práce nás chytla přeháňka a vydrželo pršet fakt dlouho. Na bazénu už čekali Andrew a Sydnee, protože Martin se Simčou měli dnes volno. A+S měli absolvovat něco jako přezkoušení s Robem, který ale vůbec nedorazil. Až když mu Katya zavolala, zjistili jsme, že se prý zdržel v kanceláři. No aspoň nemuseli chudáci plavat v dešti a té zimě. Pršelo asi první hodinu, takže jsme ani nic nepřipravovali, neuklízeli a tak, protože nebylo vlastně moc co. První lidi překvapivě přišli hned jak začalo trochu míň pršet, ale zdrželi se asi jen 20 minut. Pak už jsme měli leháro, protože začalo znovu lejt. Stihla jsem si za celou dobu přešít plavky a fakt se mi to povedlo. Vyžebrala jsem totiž od Katyi jedny plavky navíc, protože je pak nestíhám vyprat a tak. Dostala jsem ale M, což mi bylo trochu malý, hlavně přes prsa. Simča si zkoušela přešít svoje plavky z loňska, tak jsem to taky riskla a povedlo se. Vystřihla jsem celý zadek a nechala si jen ramínka, která jsem přidělala jako klasická ramínka od podprsenky, abych si doopálila ten kříž. Hned mi i líp sedí, tak to hned ve středu vyzkouším a trochu se opeču na sluníčku, abych si to doopálila.

Jinak jsem zbytek dne koukala na film a četla si knížku, začala jsem číst Švejka na mobilu a fakt mě to baví moc :) Stejně super jako film. Asi tři hodiny před koncem přišla další rodinka, která se držela asi hodinu, ale jinak jsme se celý den prostě nehorázně flákali :D Víc takových dní bych klidně brala :)

12.7.2015

Tak dneska v práci klasika, prostě neděle, hodně lidí, frmol. Konečně jsem si ale ráno zašla do officu zeptat se na balíčky, protože jsem si všimla, že čtečka i kamerka už by tu měla být a ve schráně jsem nic neobjevila. No překvapivě na mě čekali v kanceláři, takže super. Hned jsem to všechno vybalila a kochala se, kamerka je fakt úžasná, je strašně maličká a roztomilá :D Asi je to blbý, takhle mluvit o elektronice, ale prostě je roztomilá :D Čtečka je zase lehoučká jak pírko, až jsem si chvíli myslela, jestli mi neposlali třeba nějakou maketu nebo tak něco. No až budu mít víc času, musím si tam hned nahrát knížky, abych mohla začít číst. Kamerku v blízké době taky zprovozním a hned natočím nějaká videa, z cesty do práce, na bazénu a tak. Každopádně to ale budu muset sestříhat až doma, protože jsem totální technický antitalent a nemám moc čas, učit se to tady, vzhledem k tomu, že nemám čas vlastně ani pořádně se vyspat. Pořád se mi ozývá ten spánkový deficit po mejdanu, prostě jeden den mi tu chybí, musím to někdy dohnat, jen nevím kdy.

11.7.2015

Tak dneska fakt obtížné vstávání po té včerejší párty. Sice špatně mi nebylo, což se docela divím po tom, co jsem včera všechno vypila :D Ale budík mě absolutně nevzbudil, teda žádný z mých mnoha budíků, takže mě kolem 9 vzbudila až Orsi, že musíme do práce. No fakt krize :D Tak jsem se jen trochu opláchla, abych se probrala, oblekla jsem se a jeli jsme. Naštěstí dneska hlásili, že by mělo být horší počasí, což ráno bylo. První hodinu nikdo nepřišel, takže jsme se Simčou koukaly na film, pak jsem si odseděla hodinku na standu a protože tam bylo jen pár lidí a museli jsme tam sedět jen v jednom člověku, tak jsem si potom zalezla do pumproomu, kde máme lehátko a pár hodin jsem si schrupla. Pohodlí nic moc, přikrytá jsem byla jen ručníkem, takže docela kosa, ale lepší než nic. Kéž by bylo takových dní víc.

Pohřešuju čtečku, kterou jsem si nedávno objednala. Na netu píšou, že už byla doručená do schránky, ale nic tam nebylo a Orsi dneska volala do officu, kde pošta většinou nechává větší balíčky a taky tam nic není. Tak fakt nevím, kde může být. Doufám, že jí nedoručili někomu jinému třeba. Budu muset v pondělí ještě zajít do officu, zjistit co a jak a přinejhorším pak o day off zajít na poštu. Ale štve mě to, už jsem si mohla hezky číst a kvůli jejich pitomosti na ní musím teď čekat. Ale už mi začaly chodit všechny ty pouzdra na mobil, SD karty a tak, tak mám radost. Je super každý den dostat nějaký balíček :)

10.7.2015

Tak dneska trochu horší den, na bazénu celý den docela nával, tak jsme se rozhodně nenudili. Ráno jsme ničili vosí hnízdo, to byl taky docela zážitek. Bylo mi takový vedro, že jsem šla dobrovolně čistit kachličky do bazénu, abych se trochu zchladila ve vodě. No ale jinak klasika prostě. Zajímavější to začalo být, až když napsali Slováci, že dneska mají párty, jeden z nich slavil narozeniny. Tak mi hned ten zbytek dne hezky utekl, když jsem se měla na co těšit. Po cestě z práce jsme jeli natankovat a chtěli jsme se zastavit v obchodě s alkoholem, koupit nějaký ten present. Zavírají ale v 9, takže náš příjezd v 9:10 byl docela naprd načasovaný. Tak jsme nakonec zajeli do Lionu a koupili jsme mu aspoň dortík, abychom nepřišli s prázdnou. Jelikož jsem si včera dělala zeleninový salát a zase jsem to trochu přehnala, co se tíká množství, cpala jsem se v práci celý den a neměla jsem ani hlad večer, takže jsem si jen dala sprchu a trochu jsem se zlidštila. Začínám se zlepšovat, už to nejsou přípravy jako doma na dvě hodiny :D Takže jen sprcha, vyfoukání a vyžehlení hlavy, make-up za minutu hotový a jde se :D

Simča se ještě trochu bála někam jít, protože všude mají většinou zapnutou klimatizaci a ona ještě dobírá antibiotika a nechce znovu nastydnout, což chápu, i když jsem se jí snažila přemluvit, aby šla s náma. Takže nakonec jsme vyrazili jen s Martinem. Už tam seděli Slováci a zase klasická parta z Woodbridge. Bylo to super, tentokrát už se lidi moc nebavili ve hloučcích, ale povídalo se víc dohromady, tak to bylo super :) Dostali jsme dortík, rum s kolou, prostě pohodička. Původně jme se chtěli zdržet jen tak hodinku, max. dvě, ale už jsem si říkala, neslibuj, co nemůžeš splnit D Martin odcházel asi kolem půl 3 a já jsem se ještě zdržela. Udělala jsem klukům vajíčka, ještě jsme kecali no a tak různě :D Detaily vynechám :) Takže domů jsem se dostala někdy kolem 6 ráno, jsem pako. Na spánek mi zbyly jen asi necelý 3 hodinky, takže dost bída, asi se mi zítra bude dost naprd pracovat.

9.7.2015

Dneska nám přišla Nakya na kontrolu, já jsem zrovna seděla na standu, takže jsem se s ní nemusela vybavovat a nic s ní řešit. Pořád z ní mám trochu hrůzu, vypadá strašidelně a je fakt přísná. Ale po tý poslední aféře, kdy nám dala za pravdu s rodiči, co nesledují svoje děti a tak, mi hned začala připadat trochu milejší. Jinak tak nějak klasika, pár dní jsme tam zvládli v jednom, na pár hodin jsme tam museli dva, ale docela to i utíkalo. Jinak fakt nic zvláštního, je to teď takový stereotyp.

Abych si zkrátila čekání na bazénu, objednala jsem si zase pár věciček, jako pouzdro na tu kamerku, redukce z americké zásuvky na českou a tak. Ale jsou to jen dolarové položky, takže už jsem tak moc neutrácela naštěstí. Našla jsem dokonce na iBooku nějaké knížky zdarma, takže jsem se dala do čtení Švejka.

Jinak už se začínáme domlouvat na cestování, vypadá to, že zatím jsme 4 holky a 2 kluci, ještě uvidíme, jestli někdo přibude, ale i tenhle počet je ideální. Aspoň se u toho plánování nebudeme tak handrkovat a všechno. Dobrovolně jsem se přihlásila do role účetní, už je mi to nějak souzeno. Když už si vedu záznamy toho co utratím sama, tak nebude nic hrozného sepisovat i tohle :) Znáte mě, prostě musím mít o všem přehled :D

8.7.2015

Dneska na malém bazénu, protože Orsi se Sabim měli volno. Zase jsem pracovala s Andrewem, což je pohodička. Lidí moc nebylo, sice už od otvíračky, ale každé dvě hodiny se to dá odsedět. Horší bylo celý dne poslouchat řvoucí děti, co tam jedna ženská učí plavat. Asi už jsem se o tom zmiňovala dřív. Ale teď učí samý děti, který prostě celou dobu brečí, křičí a občas chytají skoro historické záchvaty, takže se mi málem rozskočila hlava z toho. Ale nejspíš to bylo naposledy, protože ve čtvrtek někdo napsal mail a stěžoval si na to, takže Nakya při kontrole na bazénu s ní mluvila a asi jí to zakázala. Tak aspoň bude klid, i když jsem tam jen jeden den v týdnu. Kolikrát totiž nikdo kromě ní na bazénu nebyl. Jinak nepochopila jsem, ale učila plavat i malý mimča, který sotva chodí, to fakt nechápu. Vím, že by si měli zvykat na vodu a tak různě, ale prostě pokud hystericky brečí, tak to asi není to pravé ořechové. K večeru jsme zaslechli hrom, sice ta bouřka šla jen kolem, ale mohli jsme lidi vyhnat. Hřmělo pořád dál a dál, takže Martin volal Maďarům, jestli by pro nás nemohli přijet trochu dřív. Pustila jsem Andrewa domů dřív, pustila jsem si film a čekala na ně, prostě pohodička největší.

Večer jsem se zastavila na net před officem, naházela věci na blog, konečně jsem udělala check-in další a vyřešila nějakou poštu a tak.

Fotky - Washington

Bílý dům

 

 

 

 Ministerstvo financí... tuhle fotku jsem si prostě nemohla odpustit :)

 

Washintonův monument

 

 

 

 

 

 

Hezká momentka u Lincolnova památníku

 

 

 

 

 

Opět Ministerstvo financí :)

 

 

 

 

Muzeum Amerických Indiánů (zvenku hezčí než uvnitř)

 

 

 

Opět se něco opravuje, no není to k zbláznění?