neděle 12. července 2015

8.7.2015


Dneska na malém bazénu, protože Orsi se Sabim měli volno. Zase jsem pracovala s Andrewem, což je pohodička. Lidí moc nebylo, sice už od otvíračky, ale každé dvě hodiny se to dá odsedět. Horší bylo celý dne poslouchat řvoucí děti, co tam jedna ženská učí plavat. Asi už jsem se o tom zmiňovala dřív. Ale teď učí samý děti, který prostě celou dobu brečí, křičí a občas chytají skoro historické záchvaty, takže se mi málem rozskočila hlava z toho. Ale nejspíš to bylo naposledy, protože ve čtvrtek někdo napsal mail a stěžoval si na to, takže Nakya při kontrole na bazénu s ní mluvila a asi jí to zakázala. Tak aspoň bude klid, i když jsem tam jen jeden den v týdnu. Kolikrát totiž nikdo kromě ní na bazénu nebyl. Jinak nepochopila jsem, ale učila plavat i malý mimča, který sotva chodí, to fakt nechápu. Vím, že by si měli zvykat na vodu a tak různě, ale prostě pokud hystericky brečí, tak to asi není to pravé ořechové. K večeru jsme zaslechli hrom, sice ta bouřka šla jen kolem, ale mohli jsme lidi vyhnat. Hřmělo pořád dál a dál, takže Martin volal Maďarům, jestli by pro nás nemohli přijet trochu dřív. Pustila jsem Andrewa domů dřív, pustila jsem si film a čekala na ně, prostě pohodička největší.

Večer jsem se zastavila na net před officem, naházela věci na blog, konečně jsem udělala check-in další a vyřešila nějakou poštu a tak.

Žádné komentáře:

Okomentovat