Dneska na malém bazénu, protože Orsi se Sabim měli volno.
Zase jsem pracovala s Andrewem, což je pohodička. Lidí moc nebylo, sice už
od otvíračky, ale každé dvě hodiny se to dá odsedět. Horší bylo celý dne
poslouchat řvoucí děti, co tam jedna ženská učí plavat. Asi už jsem se o tom
zmiňovala dřív. Ale teď učí samý děti, který prostě celou dobu brečí, křičí a
občas chytají skoro historické záchvaty, takže se mi málem rozskočila hlava
z toho. Ale nejspíš to bylo naposledy, protože ve čtvrtek někdo napsal
mail a stěžoval si na to, takže Nakya při kontrole na bazénu s ní mluvila
a asi jí to zakázala. Tak aspoň bude klid, i když jsem tam jen jeden den
v týdnu. Kolikrát totiž nikdo kromě ní na bazénu nebyl. Jinak nepochopila
jsem, ale učila plavat i malý mimča, který sotva chodí, to fakt nechápu. Vím,
že by si měli zvykat na vodu a tak různě, ale prostě pokud hystericky brečí,
tak to asi není to pravé ořechové. K večeru jsme zaslechli hrom, sice ta
bouřka šla jen kolem, ale mohli jsme lidi vyhnat. Hřmělo pořád dál a dál, takže
Martin volal Maďarům, jestli by pro nás nemohli přijet trochu dřív. Pustila
jsem Andrewa domů dřív, pustila jsem si film a čekala na ně, prostě pohodička
největší.
Večer jsem se zastavila na net před officem, naházela věci
na blog, konečně jsem udělala check-in další a vyřešila nějakou poštu a tak.
Žádné komentáře:
Okomentovat