Tak ráno jsme se vzbudili dost brzo s tím, že chceme před odjezdem zajít ještě na pláž. Já jsem slyšela nějaké divné zvuky z venku, takže jsem se podívala za závěsy a tam déšť a docela vydatný, všude kaluže a voda, takže plán s pláží jsme byli nuceni zrušit. Místo toho jsme si trošku přispali o tu hodinku navíc. Sbalili jsme se, já jsem ukradla jeden ručník, protože aktivní pokojová služba mi sebrala můj soukromý bílý ručník, takže oko za oko… znáte to. Ještě ve městě jsme zajeli na snídani, nakonec zvítězila Subway… je to výživné, levné a připravené na míru. Potom jsme vyrazili do Sequoia parku. Bylo to ještě docela daleko, ale aspoň jsem měla cestou čas dopsat články za posledních pár dní… fakt jsem nestíhala a byla ve skluzu. Čekovala jsem počasí před odjezdem a vypadalo to, že tam má taky pršet a být docela zima, takže jsme s Luckou zvolily obě dlouhé kalhoty a trochu jsme se přioblekly… Jenže cestou jsme jeli přes nějakou poušť, kde rostly kaktusy, byly tam ropné plošiny a tak podobně, takže tam zase taková zima nebyla. Aktivně jsem se převlekla do kraťasů, abych se pak zase převlékala zpátky. Na začátku parku to bylo v poho, teplíčko, sluníčko… ale pak jsme jeli hrozně dlouho serpentýnami do kopce a tam už bylo znát, že je chladněji. Takže jsem se převlekla zpátky do kalhot, vzala si svetr a stejně mi byla celou dobu kosa.
Šli jsme se projít do parku směrem k nejznámějšímu
sequoia stromu, který se jmenuje Generál Sherman. No upřímně… čekali jsme něco
lepšího, zase takový obr to nebyl. Každopádně jsme tam udělali pár fotek a šli
jsme se projít dál do lesa. Nakonec se z toho vyklubala asi dvouhodinová
procházka. Tentokrát ale o hodně příjemnější, než v Bryce Canyonu. Sice na
konci bylo o5 trochu stoupání, ale byli jsme v lese, kde nepařilo
sluníčko, šli jsme po lepších cestičkách, krásně to tam vonělo jehličím a
prostě lesem, takže tentokrát se mi procházka líbila mnohem víc. Až na to, že
jsme si nevzali s sebou pití a byla dost kosa. Měla jsem zmrzlé uši jak v zimě,
když je fakt kosa. Ale jakmile jsme došli do auta, tak jsme si zatopili a
trochu se zahřáli. Pak už jsme se vydali po serpentýnách zpátky dolů a směrem
na ubytko. Trochu jsem vytuhla cestou, tak napůl jsem spala, napůl jen
odpočívala, každopádně mi cesta utekla fakt rychle a probudila jsem se až u
čínské restaurace, kam jsme chtěli zajít na večeři. Na čínu jsem se fakt těšila
a trochu mě to zklamalo. Dala jsem si kuřecí maso ve sladkokyselé omáčce, která
by byla v pohodě, ale maso bylo obalené v takovém těstíčku, které
bylo dost tvrdé a nudle taky nějak zapečené, takže na povrchu tvrdé. Ale tak
nějak jsem to snědla, lepší něco, než nic. Asi už jsem fakt zvyklá na tu verzi
čínského jídla z ČR, i když to možná ani pravé čínské jídlo není.
Chtěli jsme ještě cestou zajet nakoupit nějaký alkohol,
který jsme se chystali propašovat na cruise. Lucka našla super návod, jak
zapečetit lahev od vody, aby vypadala, jako že je nenačatá. No ale bohužel jsme
zjistili, že oni od července zakázali i ten jeden litr vody na osobu, takže
budeme muset vymyslet jiný plán. Napsala jsem dotaz na fb a dostali jsme super
typ s ústní vodou, který určitě vyzkoušíme. Adamův plán, že naházíme
prostě chlast na palubu a jeden to tam pochytá jsme nechali v záloze jako
plán B :D
Díky tomu, že jsme dorazili na ubytko asi v 9, tak jsem
si stihla hezky dát sprchu, nahrát nějaké články na blog a ještě si vyprat,
protože mi začalo docházet spodní prádlo, teda takové to normální, takže pokud
jsem v parku nechtěla chodit v krajkových kalhotkách, tak už to bylo
nutné :D Večer jsme si pustili filmík, na moje doporučení Noc v Roxbury,
kterou prostě miluju… no a v noci jsem spala jak miminko… :D
Žádné komentáře:
Okomentovat