Sobota, sice víkendy nesnáším, ale dneska to bylo docela
fajne. Nebylo tolik lidí, takže jsme většinou mohli sedět na standu jen sami a
navíc poslední hodinu nebyl vůbec nikdo :) Takže pohodička. Dočetla jsem Román
pro ženy, docela mě to zklamalo, film je lepší. No asi za chvíli místo zážitků
z Ameriky budu psát recenze na knížky, protože tolik jsem toho nepřečetla
ani nepamatuju. Ne že bych nechtěla, ale kromě skript jaksi nebyl čas na nic
jiného. Tak teď doháním. Kromě asi 20 časopisů už mám přečtených několik knížek
a rozhodně nekončím. E-reader je super, šikovná věcička.
Večer nás vyzvedli Maďaři na bazénu a ptali se nás, jestli
bychom chtěli zajet do Rossu na chvíli. No všichni byli pro, tak jsem se
podřídila. Ale neměla jsem to dělat, zase jsem tam nechala 150 dolarů. Já vím,
jsem nepoučitelná a magor, to mi nemusíte říkat, ale prostě tomu se nedá
odolávat. Mám dvoje super černé kalhoty, šaty, dvě tílka, nějaké značkové
kalhotky a dvoje tenisky, Etnies a Guess. Za těch pár dolarů jsem to tam
nemohla nechat prostě. Ještě že mám ty dva kufry, díky bohu :D Každopádně skříň
už se mi začíná povážlivě plnit, budu se muset krotit, za chvíli to nebude kam
dávat :D
Stejně to byl nejspíš můj poslední day off. Katya totiž
psala, že v pondělí si můžou vzít volno Martin se Simčou a pak může
pracovat už jen Andrew ve středu. Já jsem si volno vzít nechtěla, protože
stejně nevím, s kým bych něco podnikla, takže bych nakonec strávila den
volna doma nebo na nákupech zase. Takhle budu mít přesčasy a víc jak 100 dolarů
za den navíc, to je fakt pěkný. Nabídla jsem to volno Maďarům, ale neměli
zájem, takže to vypadá, že poslední volno budou mít teď Simča s Martinem
v pondělí. Andrew se Sydnee odjíždí do školy, nikoho dalšího nemají. Simča
teda nechce pracovat celý měsíc bez day off, ale my jsme z toho nadšení
s Martinem. Tolik peněz navíc, to bude paráda. Bude na nákupy v New
Yorku, už abych tam byla :D
Nevím, jestli už jsem se zmiňovala o plánovaném
stěhování Maďarů, ale nechci to pořád zakřiknout. Možná by je mohli na konec
sezóny přestěhovat, ale to by bylo až moc štěstí pro nás. No ale malou naději
si můžu nechat i tak. Začíná už je nesnášet i Martin, který se jich občas
zastával, takže vidím, že fakt nejsem sama, kdo s tím má problém. Po té
hádce kvůli špinavému prádlu všude po zemi se to zlepšilo, ale teď už se to
vrátilo do starých kolejí. Přijde mi, že fakt žiju s prasatama. Fuj… Díky
nim jsem začala nesnášet Maďarsko, a to ani žádného jiného Maďara neznám. Snad
jim nabídnou víc peněz, když se přestěhují, a oni na to kývnou.
Žádné komentáře:
Okomentovat