pátek 29. května 2015

26.5.2015



Tak jsem se šeredně spletla, když jsem si myslela, jaká že to bude pohodička teď. Simča měla v noci horečku a pořád jí bylo dost bídně, takže zůstala doma a my jsme jeli pracovat jen ve čtyřech. Původní plán byl, že my s Viky půjdeme na malý bazén a Martin s Natálií na velký. Sotva jsem stihla začít dělat vacuming, když přijel Rob, to je viceprezident společnosti a šéf supervizorů. Přivezl s sebou jednoho Američana, jmenoval se Timothy s tím, že on zůstane se mnou na malém bazénu a Viky musí jet na velký. Nebyl to ale certifikovaný plavčík, takže celý den jen dřepěl za stolem, zkontroloval pár pool pasů, a když byl nějaký problém, stejně ty lidi posílal za mnou. No a já jsem musela celý den hlídat lidi. Ze začátku to bylo fajn, přišly jen nějaký maminy s dětma, ale okolo 3. odpoledne začal masakr. Lidi se vrátili z práce a všichni se nahrnuli na bazén. Do toho jsme řešili nějaký problémy s pool pasy, někdo si přivedl hosty, takže museli vyplňovat extra papír… prostě zmatek. Je to fakt šíleně vyčerpávající, pořád se udržet ve střehu a hlavně sledovat všechny v bazénu. Zvlášť když ty americký haranti tak milujou potápění a úplně nejradši se pod vodou chovají, jako kdyby se topili. No zapískala jsem na píšťalku asi tisíckrát, protože jsou fakt nevychovaní a člověk jim něco řekne stokrát a stejně neposlechnou. Ale naučila jsem se být na ně fakt přísná, takže pískám, co to jde, křičím na ně, když už fakt neposlouchají, samozřejmě teda decentně… No abych to shrnula, za celý den jsem se nestihla ani najíst, protože 15 minutový break stačí akorát tak na to zkontrolovat chemikálie, spravit pokud něco není v normálu, skočit si na záchod a napít se, je to děs. Ale nějak jsem to zvládla a zítra snad už najdou normálního plavčíka, který by mi pomohl. Vzhledem k tomu, že po příjezdu domů jsme zjistili, že Simče je ještě hůř, tak jeli s Martinem na pohotovost a počítám, že asi zítra do práce zase nepůjdou.
Natálie s Viky se měly dneska stěhovat, ale jak už to tady tak chodí (a já vím, o čem mluvím), měly všechno sbalené a nakonec jim oznámili, že tu zase zůstanou. Klasika. Mě už nic nepřekvapuje. No ale nebudu si stěžovat. Máme hezký apartmán, myčku, pračku, sušičku, dvě koupelny, nakonec i dost místa v pokoji a auto, tak snad to nebude tak hrozné, uvidíme časem :)

Žádné komentáře:

Okomentovat