13.5.2015 – Den první

Než začnu popisovat den, tak začnu s nocí. Měli jsme šíleně nastavenou klimatizaci (nevím co s tím Američané mají, ale všude…. v autech, v kancelářích, v domech je zima jako blázen), takže po té ledové sprše jsme šly spát do totální zimy. Strávila jsem celou noc zabalená v prostěradle jako kukla, abych si vnitřek zahřála aspoň vlastním dýcháním, prý jsem vypadala dost směšně :D Až ráno, jako vždycky pozdě, jsme zjistily, že dole je termostat pro nastavení teploty. No jsme poučené pro příště.

V 10 hodin nás vyzvedla Katja s tím, že pojedeme na nějaký bazén poblíž našeho bydlení, který se otvírá na rozdíl od ostatních, které jsou otevřené až od 22., už tenhle víkend. Měla sebou ještě výpomoc (i když teda celý den byl sice s námi, ale nic nedělal) – sympatickej černoch Ti [tý]. Řekla bych, že má Nikča prvního nápadníka, i když to nerada slyší :D Jinak K tomu bazénu tedy…  jedna z nás tam bude pracovat, nevíme která nebo jestli obě, ale já se mám podle posledních informací 16. stěhovat na svůj správný apartmán, tak uvidíme. Ale bazén je to vážně super. Sice jen pro jednoho plavčíka, ale zase krásný prostředí, super pump room (pro ty co neví je to místnost, kde jsou trubky, filtry, chemie atd. – je to tam vážně krásně popsané a všechno přehledné) a hlavně skvělý management. Jmenuje se to tam myslím Kensington Place. Zapomněla jsem udělat fotku, bylo toho trochu moc, ale dodám později, pokud se tam ještě dostanu. V sobotu je prý slavnostní otevření, alespoň podle toho co říkal manažer komplexu, takže čekají velký nával na bazénu. Bude tam údajně něco zdarma, postřehla jsem zmrzlinu, zbytek nevím, takže třeba nás tam vezmou obě na tenhle víkend vezmou obě. Špatné by to nebylo. Hlavně proto, že Katja pochází z Maďarska, takže má takovou dost zvláštní výslovnost a moc jí nerozumím (a nebudu to svádět jen na to, něco nerozumím prostě proto, že neumím pořádně anglicky)… a Nikča musí dost dobře, takže mi aspoň dovysvětlí vždycky to, co jsem úplně nepobrala. Pokud není poblíž, volím taktiku kývat a usmívat se, pokud se Katja jen vykecává a neříká nic důležitého.

Vzhledem k tomu, že po příjezdu nám volali z apartmánu, že se musíme vrátit a vyplnit nějaké papíry, protože údajně vůbec neví, že tam někdo bydlí a nejspíš proto nám nejde teplá voda. Takže zpátky na byt, pro pasy, vyplnit papíry a skoro dvě hodiny v háji. Po návratu na bazén už nás čekal „výcvik“. Prošli jsme si papíry, různá pravidla, údržbu, vyzkoušely si všechno a hlavně potom uklízely celý bazén vzhledem k tomu, že se musí v sobotu otevřít. Vysávání dna mě bavilo, ale kdo ví, co budu říkat po skoro čtyřech měsících, to už asi taková zábava nebude. Vzhledem tomu, že jsme přes den dostaly docela hlad, chtěly jsme zajít někam na pravého amerického Burgera. Ti nás ale navedl samozřejmě kam jinam, než do McDonalds. Tak jsem zkusila aspoň něco, co u nás nemáme a nebylo to tak špatné. Výhoda je, že tady i v McDonalds mají bezedné kelímky, jako u nás v KFC, takže jsme si mohly vzít pití i s sebou zpátky na bazén. Skončily jsme asi kolem 6, takže nás Katja odvezla domů. Sice nás zapomněla ráno zaregistrovat do práce, ale prý to nějak zařídí. Takže nakonec budeme mít placený i dnešek, i když ofiko máme nastoupit do práce až pozítří. Takže prvních 8 hodin odpracovaných, jupí J Zjistili jsme, že údržbář sice u nás byl, ale teplá voda pořád neteče. Takže to jela zařídit, sehnat nám závěs do sprchy a my s Nikčou jsme si daly véču a zalehly k filmu. Nikča doslova, protože vytuhla asi po půl hodině, já jsem statečnější, tak jsem to vydržela. Naštěstí J Dorazil totiž nový údržbář, který vypadal trochu jako… no teď si nevzpomenu na jméno, ale ten černý herec co hrál ve Vykoupení z věznice Shawshank, to snad budete vědět. Po tom, co ukončil hereckou kariéru se dal na údržbu, která mu jde teda taky výborně, takže hurá… máme teplou vodu. Chvíli potom jsme konečně dostaly i závěs, takže dneska si konečně můžeme dát normální sprchu.

Jinak jsem dneska zjistila, že bazén, na kterém budu, se jmenuje Military Pool, je to někde u nějakého vojenského komplexu a prý jsou tam nejlepší lidi snad ze všech bazénů, tak uvidíme. Radši se moc netěším, protože kdo ví, jak to bude. Ale jsou tam prý dva bazény, jeden pro dva plavčíky, další pro tři, takže by bylo příjemné, nebýt na bazénu sama a vyhánět všechny lidi jen proto, že si člověk chce odskočit nebo tak podobně. Prý dokonce budeme mít nejspíš k dispozici i auto. Otázka je, jestli to je dostatečná kompenzace toho, že budeme asi nejspíš dál od Washingtonu a hlavně pryč od ostatních, protože v tomhle městě je jen náš apartmán. To asi nebudou moc velký párty. Ale uvidíme, třeba to nakonec bude fajn.

Tak končím, u vás jsou 4 hodiny ráno, u nás teprve 10, ale jsem vyřízená, za poslední 3 dny jsem dohromady spala asi 8 hodin, i když časový posun jsem zvládla s přehledem. Kdo mě zná, ví. jak to mám se spaním, takže nemám problém usnout kdekoliv a kdykoliv. Pokud budou mít další články zpoždění, tak se omlouvám, ale prostě s internetem to tu není zrovna ideální, takže budu všechno poctivě sepisovat do počítače a až se naskytne příležitost, hned to dám na blog. 

Na závěr... nahrávala jsem to sem rychle v restauraci při obědě, takže nebyl čas na fotky... doplním to jakmile budu mít někde čas, díky za strpení :)