Ahoj všichni,
Omlouvám se za delší odmlku, ale bohužel mě trochu
zbrzdil nedostatek času a hlavně absence wifi kolem našeho ubytka. Ale že jste
to vy, sepsala jsem poslední zážitky do wordu a při první příležitosti rychle
hodila na internet. Ale vezmu to popořadě.
Naposledy jsem se ozývala z letiště, takže jestli
vás zajímá, co se událo potom, tady to je. Vzhledem k tomu, že jsem už na
letišti v Praze čekala dost dlouho, trochu jsem se bála, že to nebude
utíkat… ale zvládla jsem zkouknout dva filmy než odešla baterka v počítači
a potom jsem zabíjela čas čtením. Zaregistrovala jsem na internetu zajímavou
akci od letiště, kde si můžete zadat, jaký let chcete sledovat a na mobil nebo
na e-mail vám chodí info co je nového. Díky tomu jsem byla na odbavení asi
první, protože přepážky otevřeli už po 6 hodině ráno a pak už jsem jen čekala
na Adél, Lindu a Davida, kteří letěli stejným letem jako já. Ve víc lidech to
pak uteklo parádně.
Jako první nás čekal let do Amsterdamu, jen asi hodinka a
půl, takže pohodička. Až na to, že jsem chytla místo vedle černocha, který si
pouštěl klimatizaci na plný koule a roztahoval nohy tak, že jsem seděla hezky
natočená do uličky. Ale dalo se to přežít. K sváče jsme dostali nějaký
vajíčkový sendvič, překvapivě byl fakt čerstvý a dobrý, takže jsme se pěkně
nadlábli. Dost mě pobavil text, který byl uvedený na krabičce… můžete posoudit
sami na fotce :)
Po příletu do Amstru nás čekalo dvou a půl hodinové
čekání, takže jsme si prošli letiště, navoněli se drahými parfémy a udělali si
super selfie, viz fotky. Před naloděním do letadla do Ameriky si nás ještě proscanovali
v takový kukani, znova nám asi po třetí projeli příruční zavazadla a hurá
za oceán.
Zase jsem chytla
místo vedle cizince, ale tentokrát jsme si aspoň pokecali. Byl to takovej
starší pán, těžko říct jakého původu, mě přišel jako mix Inda a Černocha, pokud
je něco takového vůbec možné. Ale aspoň mi poradil, jak ovládat obrazovku před
sebou, abych se mohla koukat na filmy, a trochu jsme pokecali. Bydlí taky ve
Virginii, tak třeba ho potkám ještě někde na bazénu. Vzhledem k tomu, že
když jsem si objednávala letenku, vyskočilo na mě menu, kde jsme si měli zvolit,
jaké jídlo chceme a já to asi špatně pochopila a objednala si jedno
z toho, mimochodem dietní, když už jedu do tý Ameriky, tak to neuškodí,
říkala jsem si. Tahle volba asi byla trochu mimo, protože jsem dostala spešl
jídlo se svým jménem a ostatní si pak klasicky vybírali z normálních jídel.
Ale nakonec bylo moc dobré, dostala jsem něco zelenýho, vypadalo to jako takový
zvláštní kus kus, k tomu takový salát z řepy a kuřecí maso,
zeleninový salát a jako dezert mix ovoce, ňam J Výhoda byla, že jsem jídlo dostala jako první,
takže jsem dojedla ještě dřív, než můj soused jídlo dostal. Poprvé jsem si
užila taky let ve dne, měla jsem místo u okýnka, takže výhled super. Sice jsme
většinu času letěli přes vodu, ale i tak ten pohled na mraky, sluníčko a nad
tím krásně modrou oblohu byl skvělý. Až na pár menších turbulencí jsme doletěli
v pohodě. Jen jsme nabrali menší zpoždění.
Po příletu nás nahnali všechny do takovýho
vysokozdvyžnýho autobusu, pokud to mám popsat přesně, který nás převezl hroznou
dálku k hale letiště. Tam nás potom čekala asi tak půlhodinová fronta na
imigrační. Bylo to naprosto v pohodě, ještě si ze mě týpek na imigračním
dělal srandu, jestli umím plavat, když jedu dělat plavčíka. Pak už jen
vyzvednout kufry a najít odvoz. Jinak první zážitek po opuštění letiště… dusno,
teplo a spousta sluníčka, takže vyhlídky nejsou vůbec špatné.
To byl další oříšek… vzhledem k instrukcím jsme jim
zavolali, že jsme tu, oni na to že taky, ale najít jsme se na letišti nemohli.
Tak jsme se proběhli s kufry asi čtyřikrát sem a tam celou halou, trocha
pohybu neuškodí. Pak jsme se konečně našli, takže jen naložit kufry a hurá
z letiště pryč. Už teď se netěším na ten let domu, je to vážně dlouhý a to
spaní taky nic moc… jestli jsem dohromady usnula tak na 2 hodiny, tak přeháním (a
usínala jsem tak na pár minut vždycky). Jinak odvoz nám pomohli najít Standa
s Nikčou (se kterou mimochodem teď dočasně bydlím, ale o tom až dál). Po
odjezdu nás vzali rovnou do kanceláře Guardian Aquatics, u kterých budeme
pracovat. Vyfasovali jsme spoustu smluv, takže jsme podepisovali, vyplňovali a
zase podepisovali, dostali uniformy, tentokrát jsem velikost vybrala dobře J Až budu na
bazénu, vyfotim se v ní J No a
posledním programem bylo rozvezení na ubytování. Ke svému nevelkému nadšení
jsem zjistila, že budu bydlet někde v háji ve městě, kde bude jen náš
jeden apartmán. Takže super, hlavně že jsem chtěla být někde, kde to žije… i
když úplně to zavrhovat nemůžu, ještě jsem tam nebyla. Bylo mi totiž řečeno, že
můj apartmán ještě není ready, takže jsem byla přeposlaná na takový přechodný
apartmán s Nikčou, o které už jsem psala. Známe se trochu z kurzu
plavčíka, takže super.
Musím říct, že ubytko máme sice dražší, ale zase to
opravdu je moc pěkný. Když nás office managerka vezla na náš apartmán, vysazovala
prvního Standu, který taky skončil dost mimo… místo na bazénu bude někde u moře
nebo u jezera… sám nevěděl, ale prostě mimo :D Byly jsme se podívat i na jeho
bytě a vážně pěkný. Měl tam myčku, pračku, sušičku, připravená fungl nová kola,
helmy, vybavenou kuchyni… Prostě všechno, co je potřeba. Náš dočasný domov je
taky v pohodě, až na „menší“ nedostatky. Naštěstí jsme tu jen dvě, takže
jsme si vybraly dobrý postele, některé jsou tak proležené, že by se na nich
nedalo spát. Hlavní problém jsme zjistili hned po příjezdu a to, že netekla
teplá voda. Koupelny sice máme dvě, ale v té, ve které je vana/sprcha zase
nebyl závěs, takže první sprchu po tom šíleným čase stráveným v letadle
jsme si daly hezky na bobečku ve vaně studenou vodou, fakt super :D Naštěstí
pro nás přijela večer Katja, moje budoucí supervizorka a zavezla nás do
obchodu, abychom tu neumřeli hlady. Takže první šok, v půl 10 večer mají
všude otevřeno… blázni J Nejen
obchody, ale i kadeřnictví, manikúry atd. Ceny v obchodě nic moc, spíš moc
než nic, ale něco málo jsme koupily a hurá do postýlky, protože jsme byly
really tired.
Žádné komentáře:
Okomentovat