čtvrtek 14. května 2015

12.5.2015 – Odlet, let a přílet


Ahoj všichni,
Omlouvám se za delší odmlku, ale bohužel mě trochu zbrzdil nedostatek času a hlavně absence wifi kolem našeho ubytka. Ale že jste to vy, sepsala jsem poslední zážitky do wordu a při první příležitosti rychle hodila na internet. Ale vezmu to popořadě.

Naposledy jsem se ozývala z letiště, takže jestli vás zajímá, co se událo potom, tady to je. Vzhledem k tomu, že jsem už na letišti v Praze čekala dost dlouho, trochu jsem se bála, že to nebude utíkat… ale zvládla jsem zkouknout dva filmy než odešla baterka v počítači a potom jsem zabíjela čas čtením. Zaregistrovala jsem na internetu zajímavou akci od letiště, kde si můžete zadat, jaký let chcete sledovat a na mobil nebo na e-mail vám chodí info co je nového. Díky tomu jsem byla na odbavení asi první, protože přepážky otevřeli už po 6 hodině ráno a pak už jsem jen čekala na Adél, Lindu a Davida, kteří letěli stejným letem jako já. Ve víc lidech to pak uteklo parádně.



Jako první nás čekal let do Amsterdamu, jen asi hodinka a půl, takže pohodička. Až na to, že jsem chytla místo vedle černocha, který si pouštěl klimatizaci na plný koule a roztahoval nohy tak, že jsem seděla hezky natočená do uličky. Ale dalo se to přežít. K sváče jsme dostali nějaký vajíčkový sendvič, překvapivě byl fakt čerstvý a dobrý, takže jsme se pěkně nadlábli. Dost mě pobavil text, který byl uvedený na krabičce… můžete posoudit sami na fotce :)



Po příletu do Amstru nás čekalo dvou a půl hodinové čekání, takže jsme si prošli letiště, navoněli se drahými parfémy a udělali si super selfie, viz fotky. Před naloděním do letadla do Ameriky si nás ještě proscanovali v takový kukani, znova nám asi po třetí projeli příruční zavazadla a hurá za oceán.



Zase jsem chytla místo vedle cizince, ale tentokrát jsme si aspoň pokecali. Byl to takovej starší pán, těžko říct jakého původu, mě přišel jako mix Inda a Černocha, pokud je něco takového vůbec možné. Ale aspoň mi poradil, jak ovládat obrazovku před sebou, abych se mohla koukat na filmy, a trochu jsme pokecali. Bydlí taky ve Virginii, tak třeba ho potkám ještě někde na bazénu. Vzhledem k tomu, že když jsem si objednávala letenku, vyskočilo na mě menu, kde jsme si měli zvolit, jaké jídlo chceme a já to asi špatně pochopila a objednala si jedno z toho, mimochodem dietní, když už jedu do tý Ameriky, tak to neuškodí, říkala jsem si. Tahle volba asi byla trochu mimo, protože jsem dostala spešl jídlo se svým jménem a ostatní si pak klasicky vybírali z normálních jídel. Ale nakonec bylo moc dobré, dostala jsem něco zelenýho, vypadalo to jako takový zvláštní kus kus, k tomu takový salát z řepy a kuřecí maso, zeleninový salát a jako dezert mix ovoce, ňam J Výhoda byla, že jsem jídlo dostala jako první, takže jsem dojedla ještě dřív, než můj soused jídlo dostal. Poprvé jsem si užila taky let ve dne, měla jsem místo u okýnka, takže výhled super. Sice jsme většinu času letěli přes vodu, ale i tak ten pohled na mraky, sluníčko a nad tím krásně modrou oblohu byl skvělý. Až na pár menších turbulencí jsme doletěli v pohodě. Jen jsme nabrali menší zpoždění.





Po příletu nás nahnali všechny do takovýho vysokozdvyžnýho autobusu, pokud to mám popsat přesně, který nás převezl hroznou dálku k hale letiště. Tam nás potom čekala asi tak půlhodinová fronta na imigrační. Bylo to naprosto v pohodě, ještě si ze mě týpek na imigračním dělal srandu, jestli umím plavat, když jedu dělat plavčíka. Pak už jen vyzvednout kufry a najít odvoz. Jinak první zážitek po opuštění letiště… dusno, teplo a spousta sluníčka, takže vyhlídky nejsou vůbec špatné.

To byl další oříšek… vzhledem k instrukcím jsme jim zavolali, že jsme tu, oni na to že taky, ale najít jsme se na letišti nemohli. Tak jsme se proběhli s kufry asi čtyřikrát sem a tam celou halou, trocha pohybu neuškodí. Pak jsme se konečně našli, takže jen naložit kufry a hurá z letiště pryč. Už teď se netěším na ten let domu, je to vážně dlouhý a to spaní taky nic moc… jestli jsem dohromady usnula tak na 2 hodiny, tak přeháním (a usínala jsem tak na pár minut vždycky). Jinak odvoz nám pomohli najít Standa s Nikčou (se kterou mimochodem teď dočasně bydlím, ale o tom až dál). Po odjezdu nás vzali rovnou do kanceláře Guardian Aquatics, u kterých budeme pracovat. Vyfasovali jsme spoustu smluv, takže jsme podepisovali, vyplňovali a zase podepisovali, dostali uniformy, tentokrát jsem velikost vybrala dobře J Až budu na bazénu, vyfotim se v ní J No a posledním programem bylo rozvezení na ubytování. Ke svému nevelkému nadšení jsem zjistila, že budu bydlet někde v háji ve městě, kde bude jen náš jeden apartmán. Takže super, hlavně že jsem chtěla být někde, kde to žije… i když úplně to zavrhovat nemůžu, ještě jsem tam nebyla. Bylo mi totiž řečeno, že můj apartmán ještě není ready, takže jsem byla přeposlaná na takový přechodný apartmán s Nikčou, o které už jsem psala. Známe se trochu z kurzu plavčíka, takže super.



Musím říct, že ubytko máme sice dražší, ale zase to opravdu je moc pěkný. Když nás office managerka vezla na náš apartmán, vysazovala prvního Standu, který taky skončil dost mimo… místo na bazénu bude někde u moře nebo u jezera… sám nevěděl, ale prostě mimo :D Byly jsme se podívat i na jeho bytě a vážně pěkný. Měl tam myčku, pračku, sušičku, připravená fungl nová kola, helmy, vybavenou kuchyni… Prostě všechno, co je potřeba. Náš dočasný domov je taky v pohodě, až na „menší“ nedostatky. Naštěstí jsme tu jen dvě, takže jsme si vybraly dobrý postele, některé jsou tak proležené, že by se na nich nedalo spát. Hlavní problém jsme zjistili hned po příjezdu a to, že netekla teplá voda. Koupelny sice máme dvě, ale v té, ve které je vana/sprcha zase nebyl závěs, takže první sprchu po tom šíleným čase stráveným v letadle jsme si daly hezky na bobečku ve vaně studenou vodou, fakt super :D Naštěstí pro nás přijela večer Katja, moje budoucí supervizorka a zavezla nás do obchodu, abychom tu neumřeli hlady. Takže první šok, v půl 10 večer mají všude otevřeno… blázni J Nejen obchody, ale i kadeřnictví, manikúry atd. Ceny v obchodě nic moc, spíš moc než nic, ale něco málo jsme koupily a hurá do postýlky, protože jsme byly really tired.

Žádné komentáře:

Okomentovat