pondělí 15. června 2015

12.6.2015



Tak ještě dodatečné info k včerejšku. Maďarům přijel ten kamarád, takže tu seděli s ním, tak jsme nakonec zavolali klukům, jestli se nechtějí stavit radši u nás. No tak původně jsem si říkala, že žádná velká párty, ale trochu mi nedošlo, že jsem měsíc nepila, tak asi už moc nevydržím :D Vypili jsme tady celkem dost slivovice, do toho jsem si dala pár piv, takže jsem byla docela veselá. Ještě díky bohu, že mi nebylo špatně dneska, protože i tak jsem na bazénu umírala dneska v tom vedru. Hlavně jsem šla spát kolem 3 ráno, tak jsem byla docela i utahaná. Ale za tu párty to stálo, aspoň jsem se trochu odreagovala.
 
Jinak tedy dneska nakonec opět na malém bazénu, ale vypadá to, že naposledy. Sabo volal ráno Robovi a prý se tedy můžeme prohodit. Takže zítra konečně s Martinem a Simčou na velkém. Ale musím říct, že jsem si ten poslední den tam docela užila. Sice jsme měli lidi už od rána hned od otvíračky, ale žádné velké návaly. Jen bylo šílené horko, takže jsem každou chvíli běhala do sprchy a namáčela jsem se tam fakt ledovou vodou, protože voda v bazénu už je celkem dost teplá, tak to člověka moc neochladí. Ve 3 jsme zavřeli a čekali, co bude. Hodinu nikde nikdo, pak přijela Nakya, tak jsme jí pomohli připravit všechno na párty, rozvěsit nové dekorace a zase jsme čekali. V 5 se začali trousit první hosté, ale tentokrát měli hlavní párty uvnitř v párty roomu, včetně jídla, takže všichni zašli tam a na bazén se začali trousit až později. Měli jsme tam asi hodinu tak 15 lidí a pak se zatáhlo a začalo hřmít, takže jsme všechny museli vyhnat. Tím líp pro nás. Zavřeli jsme na 45 minut a čekali, jestli teda ta bouřka přijde nebo ne. Nakonec se nám to vyhlo, takže jsme zase otevřeli, ale naštěstí už nikdo nepřišel. Konečně nám taky Nakya nabídla, ať si dojdeme vzít nějaké jídlo, takže jsme se oba nadlábli a ještě si vzali sebou něco na zítra. Měli tam kuřecí prsa, něco jako kaťák, hamburgery, bramborový salát, prostě ňamina. Nakonec tam zůstala jen jedna paní, která uklízela, co zbylo. Nabídla jsem se jí, jestli chce pomoct odnosit odpad a věci do auta a dostala jsem jako odměnu všechny zbytky, takže nějaké to maso, spoustu bulek na hamburgery, na hotdogy a obrovskou misku s pytlíčkama s kečupem, hořčicí a tatarkou. Tak budeme mít zase chvíli co jíst :) Můžeme udělat nějakou párty s občerstvením. Na velkém bazénu jsou v blízké době v plánu taky nějaké párty, takže třeba zase něco dostaneme :)
 
Večer volala Katya, že nám zítra přiveze pay check, takže zítra po práci zajedeme někam na večeři a pak nakoupit do Wallmartu. Uděláme z toho takovou tradici, vždycky po výplatě zajít někam na večeři. Jinak asi si prohodím day off s Martinem, aby mohli mít volno se Simčou, tak doufám, že najdu někoho, kdo bude mít taky volno. Jinak nevím, co tu budu dělat sama. Ale každopádně můžu zajet koupit si to GoPro a třeba i mobil. Uvidím podle toho, kolik teď dostaneme výplatu.

11.6.2015


Tak dneska se mi splnilo přání. Včera jsem volala s Katyou a poprosila jí, abych mohla být na malém se Simčou, když už chce mocí mermo, abych tam pracovala na té párty. Ráno poslala rozpis a nechala nás tam spolu, díky bohu. Protože to byl fakt masakr. Ale vezmu to popořádku… Ráno jsem klasicky poklidily, vychytaly bordel z bazénu, vyčistily skimry atd. prostě rutina a první lidi přišli chvilku po otvíračce, takže to nebyla taková flákárna jako obvykle. Ale pořád se to ještě dalo. Po poledni už začal být docela nával, ale kolem 2 to zase odpadlo, protože ve 3 jsme museli zavřít bazén kvůli párty. Podle pokynů jsem zamkly záchody, aby další lidé nemohli přijít, dali židle, lehátka a všechno na svoje místo a čekaly. Skoro hodinu nic, ale pak se přihnala Nakya s nějakou holkou a začaly jsme připravovat bazén na párty. Všude jsme rozvěsily barevné vlaječky, havajské věnce, nějaké obrázky… no prostě bylo to šíleně kýčovité, ale to asi Američané mají rádi, jak to tak vypadá. Měli připravené taky nějaké občerstvení od nějaké firmy, zahlédla jsem tam hamburgery, hot dogy, sušenky, nějaké saláty… no vzhledem k tomu, že jsme neměly ani čas se najíst, to bylo vážně těžké koukat se na všechny ty lidi, jak se ládují. No už před 5 se začali trousit lidi, takže jsem si musela jít sednout na stand a hezky hlídat. Ze začátku to bylo ještě fajn, ale pak se navalilo dost lidí a začalo to být trochu horší, takže Simča si musela jít sednout na druhý stand a pomoct mi…

Mimochodem už si předtím zaplavala, protože skočila pro jednu malou holčičku, která přišla se staršími sourozenci a nejspíš s chůvou, která seděla celou dobu na lehátku, na hlavě ručník aby viděla na mobil a absolutně si jich nevšímala. Já už je znám, protože chodí na bazén docela často, ale většinou s tátou, který je hlídá. Ta malá si většinou plave a oni jí hlídají, protože většinou dlouho nevydrží. No tentokrát tam tatínek nebyl a sourozenci si jí nevšímali, tak Simča se bála a radši pro ní skočila. Dopadlo to jak nedávno se mnou… holčička byla z toho chudák vyděšená, chůva na to ani nic neřekla, prostě některým lidem by se neměli svěřovat děti, některým Američanům obzvlášť. No a na párty jsem pomáhala jednomu klučíkovi taky, protože plaval kolem kraje a nějak už ani nebyl schopný chytit se okraje, tak jsem radši slezla a vytáhla ho z vody, Řekla jsem jeho mámě, že by neměl plavat sám a už vůbec ne do hloubky, tak pak na něj dávala trochu pozor, ale stejně na mě koukala jako na debila. No asi se jim nelíbí, že se někdo stará o jejich děti nebo nevím, co je přesně jejich problém.
No takže celou párty jsme jen hlídali spoustu dětí ve vodě, nestihly jsme se najíst, sotva napít, o kontrole chemikálií a dalších věcech ani nemluvím… prostě nebyl čas. Párty ofiko skončila v 7, ale spousta lidí ještě zůstala na bazénu, takže až do 8:15, kdy jsme je ofiko mohly vyhodit, jsme se nezastavily. Potom ještě uklidit zbytek bordelu, který tam po nich zůstal, nakradly jsme si pár pidi pytlíků brambůrků, nějaké havajské věnce (plánujeme možná udělat párty v havajském stylu, když už jsme je ukradly :D) no a já jsem si vzala bulky na hamburgery, když už nám nenabídli žádný hotový. Mám totiž v mrazáku koupené maso na ně, tak si udělám alespoň doma. Lepší než nic :D Našly jsem i nějaké pytle na odpadky, takže co se dneska týče, tak jsme dostály pověsti Čechů, jako zlodějů… ale co, někde se šetřit musí přece, aby mi zbylo na hadříky, GoPro, mobil… no to se budu muset asi činit :D Ne, dělám si legraci, tohle bylo výjimečné. Kdyby nás pohostili, neměly bychom potřebu něco si brát. Tak snad se pro příště poučí trochu :D
 
Zítra tam má být zase nějaká párty a Rob mě tam chce mít na ně, ale Katya mi zase řekla, že mě potřebuje na velkém bazénu, protože Martin má day off, takže se asi zítra rozpůlím a půjdu pracovat na oba, nebo nevím, jak si to vlastně představují. No uvidíme zítra, až nám zavolá po meetingu.
A na závěr smutná zpráva… dneska nám přijeli vyměnit naše krásné velké autíčko, které jsem se včera konečně naučila perfektně řídit a zvykla jsem si na něj a strčili nám nějakej střep bílej, ani nevím co to je, ale má to manuální převodovku. Sice je fajn, že konečně nemusím hledat řadicí páku a fakt tam je :D ale včera jsem si ve Washingtonu ověřila, že ta automatická převodovka je fakt někdy lepší, prostě zařadíte na začátku a pak až do cíle jen šlapete na plyn a na brzdu, pohodička… hlavně na to popojíždění po městě. Tak snad to s tímhle autem taky zvládneme. Dneska se nám dvakrát spustil alarm, když jsme se snažily do něj dostat po práci, takže to bude asi ještě docela sranda.
 
Teď sedím na apartmánu, Maďaři tu mají nějakou návštěvu a mám pocit, že nejspíš pracuje pro Guardian taky, protože tu nehorázně drbou všechny lidi ze společnosti. Ale aspoň se dozvím něco nového. Dala jsem si s nima panáčka a čekám na Martina se Simčou, kteří šli do posilovny a možná domluví na dnešek nějakou párty se Slováky, po tom frmolu v práci to dneska potřebuju jako sůl, i když to říkám už od začátku a zatím jsem nikde nebyla skoro… Tak snad nepřijdou z posilky moc utahaný a zase to nezruší, jinak mi už hrábne :D

10.6.2015


Takže co se dělo dneska… ráno jsme se rovnou nachystaly se Simčou, odvezli jsme ostatní do práce a vyrazily do Washingtonu. Původně jsme měly v plánu nechat auto v Arlingtonu a do města zajet metrem. Zadaly jsme do navigace adresu apartmánů v Arlingtonu s tím, že uvidíme, jak daleko bude metro a případně popojedeme. Plán to byl dobrý, ale trochu selhal. Když jsme dali vyhledávat metro v Arlingtonu, našlo nám ho vážně daleko, takže jsme zadali do vyhledávače metro s tím, že tam snad někde zaparkujeme. Noooooooo, navedlo nás to přímo do centra. Málem jsme nechaly auto na parkovišti u Pentagonu, ale naštěstí jsme si všimly, že je tam parkování jen na nějaké speciální karty. Asi by nás odstřelili, kdybychom ho tam nechaly :D Tak jsme pokračovaly dál a doufaly, že nějaké to místo najdeme. No našly jsme, nakonec jsme hodily auto do podzemních garáží v centru, za 18 dolarů, což není zas tak hrozné. Za metro bychom možná daly stejné peníze. Bylo to jen půl hodinky chůze do centra, což bylo super.

První jsme měly při cestě Bilý dům, takže jsme se samozřejmě nafotily, i když s plotem, protože tam mají dokonce dvojitou ochranu. Na střeše odstřelovače nebo co to bylo, alespoň to tak vypadalo, no komedie :D V parku hned naproti byla nějaká sláva, hrála tam kapela, která vypadala, jako by vypadla z historických filmů, a bylo tam spoustu válečných veteránů nebo co to bylo, docela by mě zajímalo, co to tam slavili. Potom jsme zamířily k Washingtonovu monumentu, další spousta fotek, obešly jsme ho celý a vydaly se k Capitolu. K mé „velké radosti“ podobně jako většina památek na loňské dovolené v Itálii (Lucka s Vášou ví, o čem mluvím) bylo kolem celého kupule lešení, fakt super teda, posuďte sami na fotce. Cestou jsme zaskočily do mekáče na oběd, protože v okolí nic jiného prostě nebylo. Chtěly jsme zkusit i nějaké to muzeum, vybraly jsme nějaké s historií Indiánů, ale nějak nás to nenadchlo, spousta prostoru, jen pár věcí a jinak nic. Na skok jsme se zastavily ještě v muzeu přírodní historie, byly jsme tam jen chvilku, ale tam to vypadalo o moc líp, škoda že nebylo víc času si ho projít. Už nám nezbývalo moc času, tak jsme zamířily směrem k Lincolnovu památníků kolem toho slavného jezírka, kterým běžel Forrest Gump ve filmu. Voda trochu špinavá, takže jsem mu nezáviděla, ale třeba to na natáčení výjimečně vyčistili :D My jako experti na bazény se teď vyznáme, bychom jim klidně poradily :D No ale nafotily jsme poslední fotky, mrkly se na Lincolna a vyrazily zpátky k autu, protože jsme měly trochu obavu, že budou zácpy a nebudu lhát, byly jsme taky vyřízené, protože celý den bylo šílené dusno. Garáže jsme našly celkem bez problémů a kolem 6 jsme vyrazily. Zácpy byly ještě horší, než jsme si myslely. Aby toho nebylo málo, navigace moc nespolupracovala a bylo zpožděná, takže jsme si udělaly pár koleček, než si vlastně rozmyslela, kudy že to vlastně chce jet. Dost dlouho jsme se vymotávaly z centra a v jednu chvíli jsme dokonce podjížděly i hlavní ulici, kde stojí všechny památky a muzea. No byl to fakt děs, ale zvládla jsem to myslím dobře, žádné odřeniny na autě, žádní mrtví chodci, vcelku bezchybná jízda na to, že jsme tu byly poprvé autem a ještě ve špičce. Když jsme se konečně vymotaly z centra, už nás čekala jen dálnice a hurá na bazény vyzvednout zbytek. Nakonec jsme tam dorazily asi o hodinu dřív, takže dobrá časová rezerva. Příště se můžeme cestou zastavit ještě v Applu, chceme zajít mrknout na mobily. Hlavně si musím koupit to GoPro konečně, hned se budou zaznamenávat zážitky snáz.
K véče jsem si udělala výborný steaky s rýží, si tady docela žijeme :D Dala jsem si k tomu pivko, který jsem si nakoupila na budoucí párty se Slováky a byla jsem spokojená. Původně jsem jim chtěla napsat, jestli zapaříme dneska, ale nějak mě to cestování zmohlo a ostatním se taky moc nechtělo dneska, tak snad příště, už bych potřebovala trochu vypustit a změnit ten stereotyp… pořád jen do práce, najíst, spát a pořád dokola.
 
Mimochodem dneska volala Katya, zítra je na malém bazénu nějaká párty a Rob chce, abych tam šla pracovat já. Trochu jsem protestovala, protože když tam ty dva hňupi maďarský chtějí pracovat spolu, tak ať si to tam užijí i teď hezky. No ale nakonec to vypadá, že je asi spolu pracovat nenechají, takže odhaduji, že z toho udělají ještě pěkné divadlo, až to zjistí. Já pořád doufám, že je ještě přestěhují, dneska jsem to Katye říkala. V pátek mají meeting, tak zjistí, co a jak a dá nám vědět. 

Jen na ukázku, zbytek fotek dodám časem, protože nechci Martinovi žrát data...


A pro Lucku slíbená fotka s autem :) Tak s tímhle autem jsem dojela do centra Washingtonu a hlavně zpátky v šílená zácpě... no byla jsem na sebe fakt hrdá :D