Zase jsme chrupkali skoro do oběda, teda do 12. Venku bylo
zase zataženo, i když aspoň nepršelo… teda zatím. Chtěli jsme se jít projít do
města a nakonec jsme se vykašlali na hromadnou dopravu a šli jsme pěšky. Byl to
super nápad, protože jsme našli cestu kolem řeky, kde to teda foukalo jako
blázen, ale zase tam byl místy krásný výhled. Jako první jsme směřovali k Chrysler
Building, kde jsme se prošli i uvnitř, ale nic extra jsme tam nenašli. Popravdě
už si nějak ani nepamatuji, kudy jsme vlastně šli dál, protože jsme se celý den
motali tak nějak v kruhu v centru. Ale stihli jsme zajít do super
obchodu s komiksy, prošli se kolem Epire State Building, Hlavního nádraží,
Veřejnou knihovku a budovu, které se říká žehlička. Je to taková ta úzká budova
mezi dvěma ulicemi. Asi nemá smysl popisovat nějaké detaily, prostě to město má
svoje kouzlo.
Cestou jsem si ještě stihla zaskočit do obchodu, co vypadal fakt levně (a byl) a koupila jsem si kabátek, protože jsem v mikče fakt mrzla. No a když už jsem tam byla, koupila jsem si super koženou bundu a tričko s dlouhým rukávem, abych mohla oblékat víc vrstev. Jinak už mám jen tílka. Takže už jsem se konečně přioblekla a bylo mi fakt. I když čepice a rukavice by taky nebyly marné. U žehličky nás totiž chytil docela slušný slejvák, který nás zahnal do McDonalld´s. Vymýšleli jsme co dál a protože jsme fakt chtěli zajít na baseball, tak jsme se vykašlali na počasí a prostě jsme tam jeli. Doufali jsme, že na místě budou prodávat lístky za míň, i když na internetu jsme je našli asi za 8 dolarů. Hned před stadionem nás odchytil černoch, který nám nabízel lístky. Pořád jsme mu nevěřili, takže jsme se došli podívat na ofiko prodej a zjistili jsme, že nejlevnější mají asi za 23 dolarů, takže jsme nakonec vzali zavděk lístky od překupníka za 15. Pořád jsme mu ale nevěřili, tak nám řekl, že můžu jít dovnitř, projít s jedním lístkem a až v pořádku projdu, zamávat na Adama, který mu zaplatí a projde za mnou. Udělali jsme to tak a ještě jsme si nenápadně prohodili lístky, aby nám nedal ten pravý a druhý nebyl falešný, ale nakonec super, oba v pohodě. Kdyby bylo hezké počasí, měli bychom super místa hned v první řadě, i když hodně nahoře. Teď jsme ale nadšení nebyli, protože na nás pršelo. Tak jsme zasedli místa kousek výš pod střechou. Sice jsme si museli asi čtyřikrát přesedat, protože jsme někomu seděli na místě, ale byli jsme pod střechou, takže nevadilo. Byla tam fakt šílená zima, teda aspoň mě… měla jsem na sobě tričko, svetr, kabátek, na hlavně naraženou kapucu a stejně jsem klepala kosu. Foukal tam hrozně ledový vítr. Ale zkoukli jsme asi 5 směn, ale protože jsem už málem přimrzla k sedačce, tak jsme odešli dřív. Celkově teda mě baseball nějak nenadchnul… zlatý hokej. Jako být hezky, sedět v teple, na sluníčku, mít peníze na něco dobrého k jídlu, pivo a tak, tak by mě to asi bavilo taky jinak… ale stejně je to taková nudnější hra. Většinu doby se nic moc neděje. Nic pro mě… ale jsem ráda, že jsme šli, protože jsem chtěla vidět baseball naživo. Pak už jsme frčeli domů, dali si sprchu (já jsem si docela užívala tu horkou vodu, ani mi nevadilo, že je otevřený okno a nechutný závěs ve sprše) a zapadli do postele. Jako obvykle jsme si pustili před spaním jeden díl Přátel a šli spát.
Mimochodem když jsme přijeli domů, byla klimatizace z okna pryč. takže tady nakonec nebyla taková zima, jak jsme se báli, a hlavně okno aspoň trochu víc těsnilo. I když stejně byla pěkná kosa. V průběhu noci jsme museli vytáhnout ještě teplejší deku na přikrytí, protože to prostěradlo fakt nestačilo.
Poprvé čínské jídlo z papírové krabičky :D
Žádné komentáře:
Okomentovat