13.6.2015

Tak dneska ofiko zase zpátky na velkém bazénu. Docela jsem se tam vážně těšila, protože čas tam má trochu jinou rychlost, než na malém. Vážně jsem se v tom utvrdila. Myslela jsem si, že jsem na standu tak 15 minut a už byl konec. To na malém jsem tam 15 minut a připadá mi to jako dvě hodiny pomalu :D
 

Jinak dneska opět na umření, takový šílený dusno, že jsem to nezažila. Jen než jsme otevřeli bazén a všechno připravili, byla jsem hotová. Lidi přišli hned na otvíračku, takže jsme hned museli jít makat. Ale dala jsem si každou hodinu sprchu ledovou vodou, to jediný trochu pomáhá, aspoň na pár minutek.
 

Odpoledne přijela Katya a přivezla nám šeky. Příjemná záležitost, dostala jsem necelých 1300 dolarů, v přepočtu něco kolem 33 – 34 tisíc, to není špatný za 14 dní :D Sice krásný, ale pořád nám nestrhli ani za ubytování, ani za uniformy a depozit za ubytko, takže pokud to všechno bude na dalším šeku, ten zase bude dost ošizený :D Ale jinak na tom fakt budeme super, většina lidí má dva dny day off, my jen jeden a navíc pracujeme 10,5 hodiny denně, takže to pěkně naskakuje. Takže nakonec jsem fakt měla štěstí, že jsem tady, i když teda na velkém bazénu je to dost únavné.
 

Večer jsme cestou z práce zajeli do banky vložit šeky na účet a na jídlo. Naši „milí“ spolubydlící nám doporučili Chipotle, tak nakonec to nebylo tak špatné. Vybrala jsem si kuřecí burito a do toho si člověk může poručit, co chce… fazole, různé druhy rýže, zeleninu, salát, dressingy, smetanu, sýr atd. Zbytek budu dojídat ještě zítra k obědu nejspíš :D Potom jsme zajeli nakoupit ještě do Walmartu, ale mám docela zásoby, tak jsem si koupila jen nějaké pití. Chtěla jsem si tam koupit i GoPro, měli ho zrovna zlevněné, ale nebylo tam ani jediné, takže zase smůla. Buď tam zajedu o day off nebo si ho objednám z netu. Konečně na něj mám :D Přijela jsem domu totálně mrtvá, ale dala jsem se do přepisování výdajů do kompu, už mě to nebaví smolit to pořád do notýsku a jak jsem se do toho dala, tak jsem to chtěla dokončit, takže jsem u toho nakonec seděla do 2 do rána. Předtím jsem si ještě stihla konečně promluvit se svýma pitomýma maďarskýma spolubydlama, nastražila jsem totiž na ně pastičku, měla jsem pocit, že používají moje mýdlo v koupelně, stejně jako si nabízeli můj cukr nebo Simči alobal bez zeptání. Takže už mi došla trpělivost a řekla jsem jim, že by si mohli uklidit ten pokoj, že jsem z toho bordelu fakt nervózní. Zítra mají day off, tak slíbili, že to uklidí… to jsem zvědavá. Jinak jakmile jsem pak zalezla do koupelny, tak jsem je slyšela, jak se začali bavit, takže mě asi teď budou mít fakt „rádi“. Ale věděla jsem od začátku, že z nás asi kamarádi fakt nebudou, tak si s nimi nebudu dělat hlavu.