pondělí 15. června 2015

10.6.2015


Takže co se dělo dneska… ráno jsme se rovnou nachystaly se Simčou, odvezli jsme ostatní do práce a vyrazily do Washingtonu. Původně jsme měly v plánu nechat auto v Arlingtonu a do města zajet metrem. Zadaly jsme do navigace adresu apartmánů v Arlingtonu s tím, že uvidíme, jak daleko bude metro a případně popojedeme. Plán to byl dobrý, ale trochu selhal. Když jsme dali vyhledávat metro v Arlingtonu, našlo nám ho vážně daleko, takže jsme zadali do vyhledávače metro s tím, že tam snad někde zaparkujeme. Noooooooo, navedlo nás to přímo do centra. Málem jsme nechaly auto na parkovišti u Pentagonu, ale naštěstí jsme si všimly, že je tam parkování jen na nějaké speciální karty. Asi by nás odstřelili, kdybychom ho tam nechaly :D Tak jsme pokračovaly dál a doufaly, že nějaké to místo najdeme. No našly jsme, nakonec jsme hodily auto do podzemních garáží v centru, za 18 dolarů, což není zas tak hrozné. Za metro bychom možná daly stejné peníze. Bylo to jen půl hodinky chůze do centra, což bylo super.

První jsme měly při cestě Bilý dům, takže jsme se samozřejmě nafotily, i když s plotem, protože tam mají dokonce dvojitou ochranu. Na střeše odstřelovače nebo co to bylo, alespoň to tak vypadalo, no komedie :D V parku hned naproti byla nějaká sláva, hrála tam kapela, která vypadala, jako by vypadla z historických filmů, a bylo tam spoustu válečných veteránů nebo co to bylo, docela by mě zajímalo, co to tam slavili. Potom jsme zamířily k Washingtonovu monumentu, další spousta fotek, obešly jsme ho celý a vydaly se k Capitolu. K mé „velké radosti“ podobně jako většina památek na loňské dovolené v Itálii (Lucka s Vášou ví, o čem mluvím) bylo kolem celého kupule lešení, fakt super teda, posuďte sami na fotce. Cestou jsme zaskočily do mekáče na oběd, protože v okolí nic jiného prostě nebylo. Chtěly jsme zkusit i nějaké to muzeum, vybraly jsme nějaké s historií Indiánů, ale nějak nás to nenadchlo, spousta prostoru, jen pár věcí a jinak nic. Na skok jsme se zastavily ještě v muzeu přírodní historie, byly jsme tam jen chvilku, ale tam to vypadalo o moc líp, škoda že nebylo víc času si ho projít. Už nám nezbývalo moc času, tak jsme zamířily směrem k Lincolnovu památníků kolem toho slavného jezírka, kterým běžel Forrest Gump ve filmu. Voda trochu špinavá, takže jsem mu nezáviděla, ale třeba to na natáčení výjimečně vyčistili :D My jako experti na bazény se teď vyznáme, bychom jim klidně poradily :D No ale nafotily jsme poslední fotky, mrkly se na Lincolna a vyrazily zpátky k autu, protože jsme měly trochu obavu, že budou zácpy a nebudu lhát, byly jsme taky vyřízené, protože celý den bylo šílené dusno. Garáže jsme našly celkem bez problémů a kolem 6 jsme vyrazily. Zácpy byly ještě horší, než jsme si myslely. Aby toho nebylo málo, navigace moc nespolupracovala a bylo zpožděná, takže jsme si udělaly pár koleček, než si vlastně rozmyslela, kudy že to vlastně chce jet. Dost dlouho jsme se vymotávaly z centra a v jednu chvíli jsme dokonce podjížděly i hlavní ulici, kde stojí všechny památky a muzea. No byl to fakt děs, ale zvládla jsem to myslím dobře, žádné odřeniny na autě, žádní mrtví chodci, vcelku bezchybná jízda na to, že jsme tu byly poprvé autem a ještě ve špičce. Když jsme se konečně vymotaly z centra, už nás čekala jen dálnice a hurá na bazény vyzvednout zbytek. Nakonec jsme tam dorazily asi o hodinu dřív, takže dobrá časová rezerva. Příště se můžeme cestou zastavit ještě v Applu, chceme zajít mrknout na mobily. Hlavně si musím koupit to GoPro konečně, hned se budou zaznamenávat zážitky snáz.
K véče jsem si udělala výborný steaky s rýží, si tady docela žijeme :D Dala jsem si k tomu pivko, který jsem si nakoupila na budoucí párty se Slováky a byla jsem spokojená. Původně jsem jim chtěla napsat, jestli zapaříme dneska, ale nějak mě to cestování zmohlo a ostatním se taky moc nechtělo dneska, tak snad příště, už bych potřebovala trochu vypustit a změnit ten stereotyp… pořád jen do práce, najíst, spát a pořád dokola.
 
Mimochodem dneska volala Katya, zítra je na malém bazénu nějaká párty a Rob chce, abych tam šla pracovat já. Trochu jsem protestovala, protože když tam ty dva hňupi maďarský chtějí pracovat spolu, tak ať si to tam užijí i teď hezky. No ale nakonec to vypadá, že je asi spolu pracovat nenechají, takže odhaduji, že z toho udělají ještě pěkné divadlo, až to zjistí. Já pořád doufám, že je ještě přestěhují, dneska jsem to Katye říkala. V pátek mají meeting, tak zjistí, co a jak a dá nám vědět. 

Jen na ukázku, zbytek fotek dodám časem, protože nechci Martinovi žrát data...


A pro Lucku slíbená fotka s autem :) Tak s tímhle autem jsem dojela do centra Washingtonu a hlavně zpátky v šílená zácpě... no byla jsem na sebe fakt hrdá :D


 

1 komentář: