19.9.2015

Tak naposledy jsem psala na letišti v San Franciscu. První let jsme měli do New Jersey na letiště Newark, trval asi 5,5 hodiny a pro mě to uteklo docela rychle, protože Lucka byla zlatá a nechala mě u okna, takže jsem mohla trochu pohodlněji spát. Horší bylo, že jsem prospala roznášení pití, takže jsem za chvíli byla jako sušenka, ale naštěstí se mi pak povedlo odchytit letušku. V tomhle letu a v tom dalším vlastně bylo spešl, že jsme měli k dispozici wifi a obrazovku na sledování filmů, ovšem tenhle bonus byl zpoplatněný. Zlaté evropské lety, tady dokážou zpoplatnit vážně všechno. Přiletěli jsme na čas, asi hodina a půl na přestup v pohodě, jen nám změnili Gate, takže jsme se prošli hezky z jedné strany terminálu na druhou, abychom nakonec zjistili, že odlétáme přesně z toho místa, kde jsme vystoupili. No ale dala jsem si aspoň colu, po předchozí zkušenosti s roznosem pití. Tenhle už byl poslední přímo do Miami, trval asi 3 hodiny a zase jsem většinu prospala, takže fajn. Měla jsem s sebou i svůj spešl cestovní polštářek, který skončil v Miami v koši :D

Na letišti jsme po troše hledání našli, kde si máme vyzvednout zavazadla. Bylo to trochu zmatené, protože to nikde nemají napsané. Pak jsme přeházely s Luckou naše „ústní vody“ do dalších kufrů, aby nebylo nápadné, že v jednom by byla víc než jedna a šli jsme udělat check-in na carnival. Bylo to super, pobočka přímo na letišti, kde jsme vyřídili všechny formality, dostali jsme karty od pokoje, polepili si kufry a dotáhli je k autobusu, který jsme si zaplatili jako odvoz přímo k lodi. Vyšlo to asi stejně jako taxík a bylo to pohodlnější přeci jen. Kufry už jsme pak jen odevzdali na vozíky, Adam už na nás čekal a vyrazili jsme dovnitř. My jsme to měli trochu jednoduší, jen jsme prošli takovou kontrolou jako na letišti, kde nám prosvítili příruční zavazadla, prošli jsme rámem a bylo. Adam šel ještě na check-in, ale nakonec nepřišel o tolik později na pokoj. Komedie začala až potom. My 3 jsme se šli najíst, Martin zařizoval něco ještě s jednou skupinkou. Mimochodem jídlo… a výběr vážně všechno, výborné saláty, maso, dezerty, burgery, pizza, taccos, zmrzlina… prostě všechno, na co si člověk vzpomene. No tak jsme se pořádně nadlábli a šli zpátky. Martin už byl na pokoji a říkal, že volali kvůli kufru, že tam něco našli, tak jsme si mysleli, že asi ten náš pašovaný alkohol. Ale za chvíli volali znova, my jsme to nějak s Luckou nechtěly vzít, jsme se báli, co jim budeme vysvětlovat… tak nakonec naštěstí Adam ten telefon vzal a řekli nám, že máme jít do nějaké security building kvůli tomu kufru. Takhle budova byla mimo loď, takže trochu nervy. Měly jsme ještě dost času, ale stejně… tak jsme tam s Luckou vyrazily, vůbec jsme netušily kde to je a většina personálu taky ne, ale nakonec jsme to našli. Trochu mě uklidnilo, že tam měli jen Lucky kufr a nikde jsem tam neviděla ten náš pašovaný alkohol. Nakonec se ukázalo, že objevili Lucky ostrý a příborový nůž, který měla s sebou pro případ potřeby do parků a tak. Takže nakonec jsme se tomu zasmáli a ještě si dělali srandu, že mají příborů a nožů dost a že si nemusíme vozit vlastní. Takže máme aspoň zábavnou historku. Když jsme se vrátily na pokoj, zbytek kufrů už tam byl. Tak jsme dali všichni sprchu, vybalili jsme, pak nás nahnali všechny na nějaké bezpečnostní cvičení, taky komedie no a vyrazili jsme obhlédnout loď. Je to tu fakt super, luxusní… na palubě pár bazénu, vířivek, tobogán, spousta restaurací, barů, diskotéky, casino, lázně… prostě všechno na co si člověk vzpomene.

Večeře jsme si nastavili až v 8:15, protože další volba byla asi v 6 odpoledne a to bylo fakt brzy. Tak jsme nastoupili do jídelny a přišel další šok. Jídelní lístek luxusní, můžeme si vybrat ze spousty předkrmů, hlavních chodů, příloh a dezertů. Číšníci super, chytli jsme takového polovičního Číňana a je to fakt komediant. Pořád samý vtípek, vyráběl nám různé věci z ubrousků a tak. Vím, že to mají asi z části v popisu práce, ale tenhle náš je fakt sympaťák. Dala jsem si k večeři kuřecí prsa na zelenině s pečenou bramborou, kterou mi zapomněl donést, ale nechala jsem to být. I tak k tomu bylo pár kousků brambory. Bylo to vážně výborné, maso bylo skvělé, vůbec nebylo vysušené, ostatní taky luxusní. Aby toho nebylo málo, ještě tiramisu jako dezert a sotva jsem se zvedla od stolu. Mimochodem sedíme s další skupinkou Čechů ve které je kluk, za kterého se Martin zaručoval, protože byl mladší 21 let a vedle je další stůl plný Čechů, takže super. Sedíme přímo na zádi, takže máme výhled, i když večer v té tmě to není zase taková hitparáda.

Po jídle jsme chtěli zajít očíhnout zábavu, po 10 měla začít nějaká uvítací párty. No, a protože už před jídlem jsme začali hrát karty a popíjet tak trochu, tak jsme se ještě vrátili na pokoj, dali si pár koleček a pár skleniček a vyrazili tam. Nakonec teda nic moc, jen tam mluvili, ne že by to nebyla úplně sranda, ale prostě zase tak dobře anglicky neumím, abych rozuměla všemu a naše duše prahly po jiném druhu zábavy, takže jsme vyrazili na tour de boat. Našli jsme super místo, kde hrála rocková kapela, v dalším baru pianista dělal takovou show, prostě je toho hodně. Horší je to s věkovým průměrem. Jsou tu spíš starší lidi, rodiny a tak, takže nikde se pořádně netancovalo a nepařilo a samotným se nám moc nechtělo. Asi jediní mladí lidé jsou tu studenti z programu work and travel jako my. Ale to se ještě nějak vytříbí. Později večer jsme si ještě chtěli zaskočit do vířivky, ale jako naschvál zavírala o půlnoci, takže smůla no. Potkali jsme tam ale další skupinku Čechů, tak jsme s nima pokecali a když odcházeli, nějak jsem nemohla najít Lucku s Adamem, takže jsem pak ještě lítala hodinu všude možně a hledala je, napsala jsem jim pár nasraných zpráv, tak prostě klasika :D Nakonec mi ráno řekli, že seděli kousek vedle na lehátkách, ale už se nějak zapomněli ozvat experti. Příště si na ně dám větší pozor, protože najít se tady fakt vzájemně moc nedá. Do postele jsem se dostala někdy ve 2, takže druhý den vstávačka nic moc.