Tak let pro mě nic moc, protože jsem tentokrát vůbec
neusnula. Naštěstí se dalo koukat aspoň na filmy, takže jsem stihla zkouknout
nový Jurský park, Mamma Mia a ještě navrch novou Popelku, co dávali v kině
na cruise a zrovna jsem jí nestihla. Dostala jsem svoje dietní jídlo, které
jsem si omylem objednala, i když tentokrát ta moje večeře vypadala líp, než
normální jídlo. Se snídaní to bylo trochu horší, to jsem dostala jen vločky s mlékem
a banán.
Přiletěli jsme trochu dřív, což bylo super. Zašli jsme se
trochu zkulturnit na záchod, vyzvedli jsme si kufry a na mě čekal nelehký úkol…
nacpat jeden carry on, který mi provezl Adam, abych nemusela platit za další
kufr, do toho velkého loďáku. Nakonec se povedlo, díky bohu, protože 3 ruce
nemám, abych mohla vozit 3 kufry. A to jsem ještě nacpala kabelku do batohu,
abych měla volné ruce. V hale na nás čekala Adamova rodina, která mu
připravila super uvítací výbor :) Denča tam rodinu ještě neměla a pro mě ani
neměl kdo přijet, takže jsem tam byla jak siroteček maličkej. Našla jsem, že
jede z letiště přímý autobus na Knížecí, takže jsem si vybrala české
korunky, dolary by asi nebrali, koupila jsem si lístek a vyrazila na zastávku.
Měla jsem „štěstí“, protože autobus měl jet za 10 minut a nakonec přijel asi za
třičtvrtě hodiny, tak jsem venku trochu vymrzla. Jel docela dlouho, asi hodinu,
takže dost otrava, ale hlavně že vůbec jel. Už jsem se trochu bála, že se ho
ani nedočkám. Na Knížecí jsem dorazila po 12 hodině. Mobil s českou SIM
kartou se mi vybil, protože to je starý křáp a už nic nevydrží, takže jsem se
modlila, aby v dalším buse bylo místo a mohla si koupit jízdenku na místě.
Nakonec se mi povedlo chytit nějakou wifi na zastávce, tak jsem si ji stihla
koupit přes net. Jakmile jsem se zbavila obou kufrů, tak jsem spokojeně jen s batohem
nasedla do autobusu a odpočívala. Pustila jsem si film, dodělala resty na
internetu a tak, asi na čtvrt hodiny jsem i vytuhla… bylo to dost pohodlné, jak
ten autobus pěkně houpe… to se nedalo vydržet :D Do ČB jsme přijeli s menším
zpožděním, ale nakonec to bylo akorát. Kája (kamarád) mě tam vyzvednul a pomohl
mi s kufry, jeli s taťkou z práce, tak mě hodili rovnou domů,
což bylo úplně skvělý. Nedovedu si představit, jak bych ty kufry rvala do
linkového autobusu.
Po příjezdu začal nejhorší horor, totiž vybalit ty 3 kufry.
Strávila jsem na tom nakonec asi 5 hodin, ale o půlnoci jsem měla hotovo. Už
jsem si i připravila všechny dárečky, takže se máte na co těšit. K večeři jsem
si dala vepřo, knedlo, zelo s pivem, parádička. Odpoledne jsem si stihla
ještě dát menšího šlofíka, protože jsem byla hrozně utahaná. Nakonec ani časový
posun mě nějak nepoznamenal, asi mám štěstí a nějak to na mě nepůsobí. To asi
díky tomu, že dokážu usnout kdykoliv a kdekoliv… kromě letadla, jak se včera
ukázalo :D
Takže už jsem doma, odpočinutá… pokud se někdo bude chtít
sejít a pokecat, jsem k dispozici.
A to nejdůležitější na konec. Běží soutěž o nejlepší blog a
jsem na tom dost bídně, protože z Ameriky jsem neměla moc čas shánět like
a tak, takže tady je odkaz a moc všechny prosím o pomoc. Pokud seženete víc
like, budu moc vděčná. Předem díky :)